www.BazarUcebnic.cz

9. Literatura let šedesátých, poezie a próza májovců a jejich přínos české literatuře, Jan Neruda - básník, prozaik, novinář

1. CHARAKTERISTIKA 50. A 60. LET

Období bachovského absolutismu trvá do r. 1850. V tomto roce je Bach donucen ustoupit a Rakousko - Uhersko přechází zpět ke konstituční monarchii. Ústava není tak demokratická, jako byly návrhy v r. 1848.

Odstoupením Bacha se oživuje národní život a i v Čechách dochází k celé řadě politických i kulturních aktivit - umělecké spolky, spolky národně orientovaného úsilí. Výrazně je omezena cenzura - nové časopisy, knihy. Politika je představována mladočechy a staročechy. Cílem těchto stran je dosáhnout rovnoprávnosti českých zemí ve vztahu k Rakousku. Politika těchto stran se ukáže jako nepříliš prozíravá.

60. léta - rakousko - uherské vyrovnání. Dvojstát Rakousko - Uhersko. R. 1871 - bitva u Sedanu - prusko - francouzská válka. Francouzské vojsko prohraje - francouzská komuna. Revoluce je poražena.

Literatura se začíná orientovat na soudobé problémy. Básníci začínají hledat vzory nejen v tradiční české literatuře, ale obracejí pozornost i na literaturu světovou Tím se vytrácí historický námět a i myšlenky slovanského cítění. Z autorů národních se stávají tzv. kosmopolité (světoobčané). Chápou celou kulturu jako majetek lidstva. Tyto zásady začínají prosazovat tzv. MÁJOVCI - své jméno odvozují od almanachu Máj.

Toto sdružení mladých autorů vydává r. 1858 ALMANACH MÁJ - je to reprezentativní soubor, který má ilustrovat nějaké kulturní snažení. Představovali tvorbu a program cíle skupiny spisovatelů.

Publikují zde i starší autoři - B. NĚMCOVÁ, J. V. FRIČ, a

mladí autoři - V. HÁLEK, Adolf HEYDUK, J. NERUDA, K. SVĚTLÁ.

Almanach vychází v květnu (máji), proto má název Máj. Na titulní straně je jedna z domnělých podobizen K. H. Máchy. Tito mladí autoři se hlásí k Máchovi jako ke vzoru, hlásí se k Máji, který byl nepochopen, ale zároveň překonal hranici českého prostředí. Ve svém programu zdůrazňují orientaci na evropskou západní literaturu. Sice přitom neodmítají domácí literární tradici, ale chápou ji v duchu kosmopolitismu. Po vzoru německé lit. požadují, aby byla literaturou demokratickou, aby byla určena nejširším vrstvám. Dále zdůrazňují to, že literatura by měla zobrazovat současné problémy a neměla by se vyhýbat negativním skutečnostem - snaha zobrazit společnost s klady i zápory. Skutečná tvorba těchto autorů se těmito zásadami neřídí. Zvláště pod vlivem rakousko - uherského vyrovnání se obracejí k národní tematice, vyhýbají se otevřené kritice české národní společnosti.

VÍTĚZSLAV HÁLEK

Narodil se v Dolínku u Mělníka. Do Prahy se dostal až na gymnazijní studia. Podle rodičů měl být knězem, ale jeho zajímala literatura, a tak v rozporu s rodiči začal studovat filosofii. Dochází k rozporu mezi ním a otcem, je zbaven veškeré podpory a musí si vydělávat. V jeho tvorbě se objevují rozpory mezi dětmi a rodiči. Díky tomu, že si musel vydělávat, poznal svou budoucí “bohatou” manželku. Díky tomuto zaopatření se může věnovat pouze literatuře. Stojí na počátku vzniku Májovců, podílí se na vydání almanachu Máj. Od počátku své tvorby je hodnocen jako nejnadanější český básník. Jeho poezie je oslavného vlasteneckého charakteru - bezkonfliktní. Píše lyrickou poezii.

Večerní písně

Jeho první básnická sbírka. Je psána podle Heinovy poezie. Všechny básně v této sbírce jsou o šťastné lásce - o jeho vztahu k budoucí manželce. Některé básně vyšly v časopisech (almanach Máj), byly přijaty velmi kladně. Když vycházejí v knize, objevují se kritiky.

V přírodě

Vzniká v letech 1872 - 1874. 3 díly - cyklus poezie. Zachycuje zde dojmy z přírody - chápána jako vzor dobra. I tato sbírka má úspěch - jsou zde věci líbivého charakteru.

Dále vydává básně lyricko - epického charakteru, vychází z romantismu, nápodoby děl Máchy, Byrona, Erbena.

Alfréd

Báseň z r. 1858, která vyšla v almanachu Máj. Hlavní hrdina i charakter básně připomínají Máchův Máj, dochází i k některým shodám s Erbenovou poezií (Svatební košile), děj je veskrze romantický. Alfréd svede mladou Marii, narodí se jim nemanželské dítě. Marie se rozhodne je zabít. Za to je postavena před soud a v porotě je sám její svůdce. Přestože ho dívka pozná, neprozradí ho. Je odsouzena a popravena. Alfréd je stíhán svědomím - cítí se viníkem. Vstoupí do kláštera tam po 7 let činí pokání. Nakonec ho mniši najdou mrtvého na hrobě dívky.

Krásná Leila - romantický motiv lásky.

Básně vztahující se k českému prostředí:

Dědicové Bílé hory - alegorická báseň, která chápe pobělohorské období jako období úpadku.

Černý prapor- otázka svobody národa.

Epická tvorba

Pohádky z naší vesnice

Obraz českého venkova z Hálkova dětství. Jsou tu milostné motivy, ale také náměty spojené s cikány.

Komediant

Román, ve kterém jsou autobiografické vzpomínky, dotýká se zde rozporu mezi přáním dětí a rodičů. Hlavní hrdina se rozchází se svým otcem díky lásce k divadlu. Nakonec se ale usmíří.

Prózy z venkovského prostředí se zaobírají buď mravními, nebo sociálními tématy.

Na statku a v chaloupce

Založeno na milostné tematice. Bohatá dívka ze statku se zamiluje do chudého chlapce, odejde s ním a přestává komunikovat se svými rodiči. Nakonec se usmíří.

Pod pustým kopcem

Povídka s milostnou tématikou.

Na vejminku

Příběh starého muže, který je svému synovi na obtíž a ten se ho snaží zbavit. Otec se nakonec zblázní.

Hálek píše i divadelní hry, mají důležité postavení ve vývoji českého divadla. Napodobují Shakespeara a tím vyrovnávají české divadlo s evropským.

Král Vukašin

Ha z r. 1862, která byla uvedena při otevření Prozatímního divadla. Děj je o povstání Srbů proti Turkům.

KAROLÍNA SVĚTLÁ

Pocházela z Prahy. Její skutečné jméno je Johana Rottová. Je z vlivné pražské rodiny, kde se mluvilo převážně německy a francouzsky. K národnímu životu se dostává až po svém sňatku s profesorem Mužákem. Jméno Světlá si dává podle rodné vesnice svého manžela. Po vzoru Němcové a Sandové se zapojuje do ženského emancipačního hnutí, zaměřuje se na vzdělanost žen. Jejím přičiněním je založeno 1. dívčí gymnázium v Praze.

Světlá píše prózy , do kterých obsazuje ženské a dívčí hrdinky. Jsou aktivními postavami, narozdíl od tehdejšího náhledu na ženy v literatuře. Hrdinky jsou zároveň chápány jako mravní vzor. Mravnost je zdůrazňována natolik, že hrdinky jsou postaveny do konfliktu, v němž dosažení osobního štěstí je spjato s překročením morálních norem. Vždy se rozhodují pro morálku. Jednají i proti svému prospěchu, vzdávají se svých cílů. Světlá ukazuje, že štěstí nelze dosáhnout nemorálními prostředky. Názor o nerozlučitelnosti manželství - i když jde o manželství nešťastné. Většina próz Karoliny Světlé je spjata s venkovským prostředím a v duchu tehdejšího vlivu realismu, který zdůrazňuje dokonalou znalost prostředí, ve kterém se děj odehrává, zaměřuje se na oblast Podještědí.

Vesnický román

Román z r. 1867. Zdůrazňována nerozlučitelnost manželství. Příběh chudého muže Antoše. Slouží na statku a po smrti hospodáře se ožení s vdovou, ženou o mnoho let starší. I po sňatku dává najevo, že ona je majitelkou statku. Tato žena záměrně Antoše trápí. Přijme do služby mladou dívku Sylvu - ústřední postava. Vdova vyvolává konflikty mezi Antošem a Sylvou - když jsou konflikty příliš veliké, Antoš uteče do světa. Po čase se dozví, že Sylva vychovává jeho děti, že jeho manželka ze statku odešla. Děti onemocněly neštovicemi a jejich matka je opustila. Antoš se vrací, rozhodnut vzít si Sylvu za ženu. Přestoupí k evangelíkům, aby se mohl rozvést. Sylva ale sňatek odmítne. Antoš umírá a Sylva odchází do kláštera.

Kříž u potoka

Z r. 1868. Hrdinka Eva se provdá, ale její manželství se postupně rozpadá. Muž začíná utrácet po hospodách. Eva se snaží manželství uchovat a za cenu sebeobětování se jí podaří manželství zachránit. Manžel ji odprosí.Vítězství morálních zásad.

Frantina

Odráží se vliv romantismu. Tato dívka se zamiluje do dřevaře Antonína. Zjistí, že její milý je vůdcem tlupy loupežníků. Protože nechce sama lásku zradit, sama ho zabíjí.

Prózy z pražského prostředí:

Zvonečková královna

Z r. 1872. Děj se odehrává v konci 18. stol. Je psán na motiv skutečných událostí. Po smrti Josefa II. se k moci dostává reakce, snažící se vrátit společnost před josefínské reformy. Snaha o znovuobnovení jezuitského řádu. Jezuité jsou chápáni jako nástroj největšího zla - nakonec nedosáhnou svého.

Z literárního soukromí

Vzpomínky Světlé na dobu literárních začátků. Důvod proč se věnuje literatuře - zemřelo jí dítě a v literatuře hledá útěchu.

2. JAN NERUDA

JAN NERUDA

( 1834 -

Během svého života se uznání nedočkal, byl zastíněn V. Hálkem. Obrácení hodnot nastává až v 90. letech.

Narodil se na Malé Straně a toto prostředí se objevuje v jeho prózách - strávil tam značnou část života. V dětství bydlel v domě U Dvou slunců v dnešní Nerudově ulici. Rodiče měli trafiku a hokynářství. Nejprve chodil do německé školy - německé gymnázium, ve vyšších třídách přestoupil na akademické gymnázium - vyučování česky. Zde se seznamuje s Hálkem. Gymnázium si udržovalo vlastenecký charakter a vyučující získali Nerudu pro vlastenectví. Vystudoval filosofii, živil se jako učitel. Pak se věnoval novinářské práci a psaní - NÁRODNÍ LISTY. Podnikal cesty do zahraničí - Palestina, Egypt, Balkán, Francie, Německo. Ohlas z cest v jeho díle nenajdeme.

 

 

Hřbitovní kvítí

Sbírka z r. 1857, která je ovlivněna cizími vzory - sebeironie, světobol.

Celá sbírka je věnována příteli, který zemřel - Antonín Totlmann. Byla velmi kritizována. Nepříznivé přijetí, proto svou další sbírku vydává až za 9 let.

Knihy veršů

Sbírka z r. 1868, která má 3 části.

1. část - Kniha veršů lyrických - intimní poezie, má 3. části. První věnuje matce, druhou otci a třetí Anně Holínové. Otec je spíše autoritou, kterou musí respektovat. Matka je chápána jako bytost nejmilovanější, která má pochopení pro svého syna. Promítá se zde moment stáří a smrti.

2. část - Kniha veršů výpravných - epická poezie - balady. Navazuje na tradici Erbenovy balady, ale zbavuje ji pohádkových bytostí - sociální politika a nositelé zla - nemorální jedinci.

Dědova mísa - báseň. Je zde řešen vztah 3 generací. Malý chlapec sleduje otce, jak vyrábí dřevěnou mísu pro dědečka. Dědeček je starý a občas upustí nádobu, proto je ze dřeva. Chlapec říká, že až bude velký, taky svému otci vyrobí dřevěnou mísu. V tu chvíli si otec uvědomí, jaké ponížení připravuje svému otci (dědečkovi). Když to zjistí, přestane mísu vyrábět.

3. část - Kniha veršů příležitostných - básně reagující na společenské události, reakce na politiku, národní vlastenecký život.

Vším jsem byl rád - vše, co vykonával, dělal s vědomím služby národu.

Tato sbírka byla přijata lépe, hlavně líčení vztahu matky a dítěte.

Písně kosmické

Sbírka z r. 1878. Celá Praha i Evropa je posedlá touhou po kosmu. Neruda na toto téma nemluví - je nedouk. Rozšiřuje své znalosti a pak píše na toto téma. Nejstarší básně - naivní líčení vesmíru - hvězdy jako lidi. Vedle těchto naivních se objevují i básně složitější - po stránce obsahové i myšlenkové. Odráží tehdejší vědecké názory na vesmír, např. teorie o atomech a o tom, že všechna tělesa v určitém vývoji vznikají a po nějaké době musí zaniknout. Jsou vytvořena z atomů a znovu se na ně rozkládají. V této sbírce se objevují i náměty vlastenecké - báseň Vzhůru již hlavu, národe. Sbírka měla velký úspěch - ihned po prvním následuje druhé vydání.

Balady a romance

Sbírka z r. 1883. Patří k nejzajímavějším Nerudovým sbírkám. Má 18 básní.

Balady jsou básně s pochmurným dějem a tragickým koncem.

Romance jsou básně oslavného rázu. Oba tyto útvary nejsou přesně dodržovány. Některé básně jsou nazvány romancemi ale jedná se o balady a obráceně. Balady, které se objevují zde, narozdíl od balad Erbenových, se vyznačují dávkou dobrosrdečnosti, soucitu. Náznaky humorných situací. Pro básně ve sbírce je příznačné, že se všechny vztahují k českému prostředí - buď se v Čechách odehrávají nebo poukazují na vztah k české společnosti. Většina básní je inspirována Novým zákonem a křesťanskou tematikou.

Balada horská - oslava naivní víry v Ježíše. Malé dítě vidí zobrazení Ježíše, který je ukřižován a rozhodne se, že ho uzdraví. Za pomoci jitrocele a listů jahodníku dojde k zázraku a rány na zobrazení se zacelí.

Balada dětská - vznikla za tragických okolností. Nerudův přítel Adolf Heyduk ho pozval na křtiny svého dítěte. Neruda, když se dostavil, zjistil, že dítě zemřelo.

Romance štědrovečerní - zpracování motivu narození Ježíše - bez náboženského patosu. Celý příběh je vylíčen v humorné rovině jako sen, který se zdá sv. Petrovi.

Vedle básní s náboženskou tematikou jsou zde i básně národní.

Báseň vztahující se ke K. H. Borovskému - jak se jeho duše dostává do nebe.

Romance o Karlu IV. - připomíná Karla IV. jako otce vlasti, ale ne všechno se mu daří. Přiveze vinou révu, ale když ji zasadí, víno z ní je kyselé. Když ochutná podruhé, víno mu zachutná. Přirovnání k národu - na první pohled trpký, člověk v něm musí najít zalíbení.

Další básně připomínají temné stránky lidské povahy.

Romance helgolandská - ve skutečnosti je vlastně baladou. Nemá přímý vztah k českému prostředí. Vypráví se o

pirátovi, který láká na útesy lodě aby ztroskotaly a on se zmocnil zboží které vezou. Tím ale poškozuje sebe

samého.

Prosté motivy

Sbírka z r. 1883. Básně v ní jsou rozděleny do 4 celků, které odpovídají ročním obdobím. Doba jarní přirovnávána k mládí, doba léta je představou dospělosti, podzim - stáří a zima je představou smrti. Všechny básně mají osobní charakter - Neruda rekapituluje život a vyjadřuje pocit samoty.

Zpěvy páteční

Z r. 1896. Sestavuje je Vrchlický po Nerudově smrti. Neruda zde vyjadřuje myšlenku, že český národ se mnohdy obětoval pro jiné národy - přirovnání k Ježíšovi, který se obětoval pro lidstvo. Projevuje se zde Nerudův sklon k vlastenectví, odvrat od kosmopolitů.

Neruda píše i písně a divadelní hry - neúspěšně se věnuje divadelní kritice.

 

 

 

Arabesky

Písně i próza. Ovlivněny romantickým náhledem. Postavy výjimečného charakteru vztahující se k malostranskému prostředí. Autobiografické základy - Byl darebákem - zde skládá vzpomínky ze svého dětství. Příběh se odehrává na Malé Straně. Vzpomíná na dobu školní docházky, jak se mu tam nejdříve nelíbilo, píše o sociálních rozdílech.

Povídky malostranské

Dílo z r. 1878. V úvodu je rozsáhlejší než další povídky dohromady

Týden v tichém domě - první část souboru. Má celou řadu autobiografických rysů - život lidí jednoho domu na Malé Straně.

Povídky jsou rozsahem menší a sledují osudy jedné ústřední postavy. Malá Strana poloviny 19. stol. je zobrazována jako maloměsto - všichni lidé se znají. To má své výhody i nevýhody. Díky uzavřenosti obyvatelé nepřijímají nové usedlíky - jsou to pro ně vetřelci. Objevují se zde svérázné postavy, typické pro dané prostředí.

Přivedla žebráka na mizinu - jedna ze žebraček by se ráda dala dohromady s panem Vojtíškem - žebrák. Je velmi oblíbený. Protože ji odmítne, začne šířit pomluvy a výsledkem toho je, že panu Vojtíškovi nikdo nic nedá. Nakonec díky těmto pomluvám umírá hlady.

Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku - zde se ukazuje charakter Malé Strany. Pan Vorel se rozhodl založit obchod na Malé Straně - zadluží se. Nikdo mu do obchodu nechodí - začal kouřit dýmku a jedna ze služek rozšíří pomluvu, že vše v krámě je cítit tabákem. Pan Vorel se nakonec oběsí.

Doktor Kazisvět - hlavním hrdinou je mladý doktor, který převezme po otci praxi. Je to podivín, ale lidé si zvyknou - není to vetřelec. Jednoho dne je pohřbíván bohatý člověk. Rakev spadne a otevře se - doktor zjistí, že člověk je ještě živý a přivede ho k vědomí.

Hastrman - o muži, který se jmenuje Rybář, ale podle zeleného fraku se mu říká hastrman. Sbíral nerosty, protože peníze za ně chtěl dát dětem. Chce si je nechat ocenit, ale dozví se, že sbírka je bezcenná. Připadá si, že je dětem na obtíž, jeho syn mu ale dokáže, že to není pravda.

Neruda je také významným novinářem, autorem fejetonů. Fejetony patří k publicistickému novinářskému stylu a reagují na aktuální problémy své doby. Vyznačují se humorem a ironií. Od ostatních zpráv se oddělují čarou.Neruda napsal asi 2 000 fejetonů a některé vyšly souhrnně v knize. Byl hodnocen kladněji jako novinář a až 90 léta řadí Nerudu na 1. místo mezi Májovci.


zpět na seznam otázek