3. Literatura doby reformního hnutí a doby husitské

1. Charakteristika období a církevní reformace

Koncem 14. století byl dokončen český překlad celé Bible, nejprve byly překládány Žalmy, Knihy proroků a pak Mojžíšovy knihy. V době vlády Karla IV. se začíná projevovat úpadek církve, ta se totiž dostává do rozporu s učením, které hlásá. Objevují se snahy o reformaci církve od základu, vznikají nové řády - např. augistiáni. Cílem reformy bylo, aby víra tvořila součást života a nevzdalovala se věřícím. Sám Karel IV. podporoval reformu, uvědomoval si negativní dopad na poddané, a proto do českých zemí zval reformní kazatele, aby se svým učením seznamovali universitní mistry.

V té době se objevuje hnutí nová zbožnost - obnovení vnitřní kázně věřících - Arnošt z Pardubic, Jan ze Středy, Jan Hus. Je to hnutí uvnitř církve.

Reforma mimo církev - lidové kacířství - na konci první čtvrtiny 14. století - hnutí valdéských - původ ve Francii, podle lyonského kupce Petra Valaise. Toto hnutí odmítá a odsuzuje bohatství církve a dále organizuje vlastní bohoslužby bez účasti kněží, protože předpokládají, že každý může vykládat víru.

- učené kacířství - učení universitních hodnostářů, kteří nejsou kněžími a snaží se o nápravu - John Vicklife.

Jeho učení má velký dopad v Čechách.

KONRÁD WALDHAUSER

Byl členem augistiánů. Do Prahy byl povolán roku 1362 Karlem IV. Jeho kázání mělo široký ohlas. Kázal německy pro měšťanstvo a latinsky pro univerzitní mistry.

Postilla studentská

(postilla verba = po těchto slovech). Postily jsou soubory kázání. v této knize se obrací k universitním studentům, kteří studují teologii. Sbírka byla nedlouho po sepsání přeložena do češtiny.

JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE

Původně byl úředníkem v císařské kanceláři, ale pod vliv Konráda Waldhausera se začíná věnovat kazatelské činnosti. Káže německy, latinsky a česky. Věří, že cesta k Bohu vede v určitém citovém rozpoložení. Předpovídá blízký konec světa. Říká, že svět bude zničen díky řádění Antikrista (Ďábla). Ve svých kázáních označil za Antikrista Karla IV. Díky svým reformním názorům se dostal do konfliktu s papežem. Putuje do Říma a do Avignonu, kde umírá.

Knížka o Antikristu

Výklad konce světa

MATĚJ Z JANOVA

Působil jako mistr na universitě v Paříži. Psal a kázal latinsky. Ve svých kázáních kritizuje církev za nedodržování náboženských pravidel - uctívání tělesných ostatků v kostele, uctívání obrazů a soch. Říká, že pokud se věřící obrací k soše, tak ztotožňuje víru s předmětem. Dostává se do konfliktu s církví. Nakonec je donucen vzdát se svých názorů i kazatelské činnosti.

TOMÁŠ ZE ŠTÍTNÉHO

Jeho tvorbou vrcholí česky psaná náboženská literatura 14. století. Byl laikem, nebyl duchovní. Narodil se okolo roku 1333 na tvrzi Štítný u Žirovnice. Vzdělání získal na pražské univerzitě, ale studia nedokončil, protože se musel ujmout hospodářství. dále se vzdělává, navštěvuje kázání reformních kazatelů (Waldhauser, Milíč). Pod vlivem těchto kazatelů se začíná věnovat literární tvorbě. Píše nábožensky laděné spisy, které mají původně sloužit pro potřebu jeho rodiny. Ke konci života se přestěhoval do Prahy, sbližuje se s náboženským děním tady. Uvědomoval si, že jako laik zasahuje do církve a mohl by být za to pronásledován, a proto věnuje svůj 1. spis tehdejší významné osobnosti Vojtěchu z Ježova. Tím se zaštituje proti pronásledování. O oblibě jeho spisů svědčí zachování opisů. Zemřel asi v roce 1403-1404.

Řeči besední

Dílo je určeno odrostlejším dětem, je psáno formou dialogu - otec rozmlouvá s dětmi o otázkách náboženství. Dialogy o Bohu, stvoření člověka, vyhnání z Ráje, vykoupení. V pozdější době je tento spis přepracován pro širší veřejnost.

Řeči sváteční a nedělní

Tento spis se nedochoval celý. Soubor úvah a výkladů, které se vztahují k jednotlivým významným dnům křesťanského kalendáře, osvětluje, vykládá události spjaté s těmito dny a vykládá ponaučení. Dochovaná část obsahuje narození a ukřižování Ježíše Krista.

Kniha o šachu

Spis je psán podle cizí předlohy. Autor rozebírá šachovou hru ve vztahu k lidskému chování v českých poměrech. Vychází z toho, že každá figurka má svá předepsaná pravidla. Každý člověk má své postavení, ze kterého plynou výhody, ale i řada povinnosti. Autor na povinnosti upozorňuje a vyzývá k jejich plnění.

Knížky šestery o obecných věcech křesťanských

Sborník kratších pojednání o otázkách víry. Dílo psáno formou kázání. Kritizuje stav společnosti.

2. Jan Hus

JAN HUS

1371 - 1415

Narodil se v Husinci u Prachatic, r. 1393 se stal bakalářem na pražské univerzitě, později mistrem svobodných umění. R. 1400 je vysvěcen na kněze. O dva roky později (1402) se stal kazatelem v Betlémské kapli a po vydání dekretu Kutnohorského rektorem na univerzitě. Jeho literatura řeší náboženské otázky. Svá díla píše latinsky a česky. Jan Hus je jedním z mnoha reformátorů církevních, většina jeho myšlenek není původní, v podstatě pouze rozpracovává myšlenky jiných autorů (John Vicklife). Z hlediska svých názorů a jednání nemá s husitskou dobou nic společného. Když mluví o potřebě změny světa, chce tuto reformu učinit bez násilí. Má vliv i na český pravopis

O pravopise českém

Spis psán v latině. Navrhuje reformu českého pravopisu - odstranění spřežek a nahrazení diakritickými znaménky. Česká abeceda se nazývá latinkou. Některá písmena nejsou v latince - ř, š, č, ž. Nabodeníčka krátká a dlouhá.

Reforma pravopisu se ujala díky Jednotě bratrské. Kromě tohoto Hus rozebírá i otázku výslovnosti, upřednostňuje užívání slov domácího původu před cizími.

Spis o církvi

(De eccleisa)

Je to spis psaný latinsky. Vykládá zde základním myšlenky svého učení. Hlavou církve je podle něj Kristus a členy pouze ti, kdo žijí v souladu s Biblí. Odpuštění hříchů lze dosáhnout jen od Boha prostřednictvím pokání. Název tohoto díla volí podle spisu Johna Vicklifa a rozvíjí jeho myšlení. Tato kniha byla základem obžalování v Kostnici.

Výklad Viery, Desatera a Páteře

Psáno česky. Výklad smyslu hlavních náboženských textů..

Viera - výklad modlitby Věřím v Boha

Páteř - Otčenáš

Při rozboru těchto textů vykládá Hus čemu se má věřit a jak žít. Dále ukazuje na prohřešky duchovenstva i jiných stavů.

O svatokupectví

- česky psané dílo. Spis vznikl jako reakce na prodej odpustků, vedle toho kritizuje obchodování s náboženskými úkony a hodnotami.

Postilla

59 výkladů, které se vztahují k svěcení neděle a dalších svátků.

Dcerka

Spis věnovaný dívkám. Hus zde uvádí pravidla, podle kterých by se měly řídit, aby si uchovaly mravní čistotu. Vrcholem snažení je zasvěcení se Bohu - vstup do řádu.

Hus je autorem i několika duchovních písní - psány v češtině. Je přesvědčen, že sborový zpěv při náboženských obřadech posiluje víru a tím člověka více přibližuje Bohu.

Husovy listy

texty náboženského charakteru, mají formu neosobních dopisů, význam LISTY Z KOSTNICE.

3. Husitská literatura

Počátek 15. stol - konec 60. let 15. Století. V 90 letech 14. století se reformní snahy v Čechách dostávají do nové etapy. Otázky nápravy církve se přestávají dotýkat jenom církevních kruhů a univerzitních učenců a začínají se přenášet i do nižší společnosti, mezi měšťanstvo, nižší šlechtu, ale i mezi obecný lid. R. 1391 byla založena Betlémská kaple - určena ke kázáním vedeným v češtině. Tím je dopad kázání daleko širší.

Na pražskou universitu nastupuje nová generace univerzitních mistrů, kteří jsou výrazně ovlivněni učením oxfordského filosofa Johna Vicklifa. Jan Hus, Jakoubek ze Stříbra, Jeroným Pražský - univerzitní mistři, kteří mají podporu panovníka, Václava IV, a zároveň i části domácí šlechty. tyto znaky se brzy začínají střetávat s odporem římského papeže a v Čechách se potom vytváří dvě uskupení - reformní hnutí podporované králem a papežské hnutí podporované papežem.

Dekret Kutnohorský - r. 1409. Upravuje počet hlasů jednotlivých národů na pražské univerzitě. Cizinci 1 hlas, češi 3 hlasy. Dekret znamená odchod řady mistrů a studentů z Čech. univerzity jsou zakládány i jinde a univerzity české ztrácí na významu a už nikdy nedosáhnou tohoto vrcholu.

1410 - pálení reformních knih na rozkaz pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hamburku. Jsou to především knihy Vicklifovi. Tímto činem se arcibiskup staví proti českému králi. V důsledku toho Václav IV. r.1411 nařídil evidenci církevního majetku.

Toto období je spjato s dobou, kdy v Betlémské kapli působí Jan Hus a v této době je na něj uvalena klatba. Praze hrozí r. 1412 interdikt - zákaz konání církevních obřadů (svatby, křty,...). Jan Hus na konci r. 1412 odchází z Prahy, jednak na Kozí Hrádek, tak do Sezimova Ústí a Krakovce. Na konci r. 1414 je Jan Hus pozván do Kostnice na církevní koncil. Na cestu dostal glejt od císaře Zikmunda - byl pod jeho ochranou. Krátce po příjezdu do Kostnice byl uvězněn, prohlášen za kacíře a ž. července 1415 upálen. R. 1416 byl upálen Jeroným Pražský, který přijel svědčit do Kostnice v Husův prospěch. Jejich upálení vzbudilo vlnu nevole v Čechách, protože tito byli poddanými českého krále. V Čechách po smrti Jana Husa dochází k rozporům mezi stranou reformní a protireformní. Dochází ke stále častějším konfliktům a roku 1419 vzniká husitské hnutí. Po smrti Václava IV. nastoupil Zikmund, který byl zastáncem papežského křídla. Zikmund naráží na odpor šlechty a v oblasti středních a východních Čech dochází ke střetům. Ty vrcholí vyhlášením křížových výprav proti Čechám.

MISTR JAKOUBEK ZE STŘÍBRA

Byl přítelem Jana Husa. Zavádí přijímání pod obojí = přijímání krve a těla Páně. Jako autor je znám v souvislosti se sestavením knihy

Čtyři artikuly Pražské

- podmínky pro husity

MISTR JAN ROKYCANA

Působil jako kazatel v Týnském chrámu a zároveň jako diplomat na Basilejském sněmu (katolíci x husité). Byl zvolen i biskupem, ale nikdy nebyl uznán papežem.

Dosáhl významného místa za vlády krále Jiřího z Poděbrad.

Z jeho kázání vychází zakladatelé Jednoty bratrské.

Postilla

soubor kázání. Kritizuje hříchy své doby a zároveň ukazuje na nesplnění prvotních ideálů husitského hnutí.

4. Poezie

Do popředí zájmu se dostávají hlavně duchovní písně - jsou sestavovány zpěvníky = kancionály.

Jistebnický kancionál

nejstarší. Vznikl před r. 1420, obsahu přes 70 písní.

Ktož sú boží bojovníci - patří obsahově k náboženským písním, ale je to píseň válečná. Spjata s táborským husitským křídlem. Zaobírá se náboženskou myšlenkou, kdy připomíná, že kdo položí život za křesťanství a Krista, dosáhne spasení. Dále uvádí praktické výzvy a rady pro husitské bojovníky

Povstaň, povstaň veliké město pražské - vztahuje se k pražskému křídlu. Vyzývá k bojí proti nepřátelům Ježíšovým a Zikmundovi.

S dobou husitskou souvisí i práce kronikářské - kroniky

VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ

Husitská kronika

(1414 - 1421)

Je stoupencem Husova učení, ale vyjadřuje nesouhlas s husitskými válkami, protože si uvědomuje, že vývoj jde jiným směrem než velcí reformátoři zamýšleli. Dílo je psáno latinsky.

to už nenapsal on

Píseň o vítězství u Domažlic

oslavná báseň z r. 1431. Oslavuje vítězství husitů nad křižáckým vojskem. Psáno latinsky.

V tomto období vznikají i skladby založené na názorovém rozporu mezi císařskou stranou papežskou a stranou husitskou.

Budyšínský rukopis

Obsahuje 3 skladby - Žaloba koruny české, Porok koruny české (výtka), Hádání Prahy s Kutnou Horou.

V prvních dvou částech je kritika zaměřena proti Zikmundovi a části Prahy stojící proti husitům. Třetí část představu 2 ženy. Jedna je mladá, krásná a chytrá (Praha, husitské ideály) a druhá je ošklivá, haštěřivá stařena (Kutná Hora, protihusitské názory). Praha ve sporu vítězí.

 

 

Václav, Havel a Tábor

Václav = katolík v duchu papežském, Tábor = husita a Havel = nevyhraněné názory, je rozkolísaný, neví, která strana má pravdu. Nakonec se pod váhou argumentů přihlásí na papežskou stranu.

Žižkův vojenský řád

Sepsání pravidel, kterými se mají řídit členové husitského vojska. Přináší řadu zajímavých informací o tehdejší době.

5. Petr Chelčický

PETR CHELČICKÝ

Pochází z Chelčic u Vodňan. Byl sedlákem. Narodil se kolem r. 1390. Zájem o reformu církve ho přivedl do Prahy. Setkává se s řadou významných kazatelů. Na začátku husitských válek při bitvě pod Vyšehradem opouští Prahu, protože odmítá jakékoliv násilí. Píše celou řadu spisů, které mají dopad i mimo rámec českých zemí. Z jeho názorů vychází v 19. století L. N. Tolstoj.

TRAKTÁTY

O boji duchovním

Z r. 1421, obsahuje základní myšlenku, že jakýkoliv hmotný boj je pro křesťana nepříslušející, jediným bojem je boj duchovní (boj s ďáblovými pokušeními a tělesnými žádostmi).

O trojím lidu řeč

Zde kritizuje rozdělení společnosti na jednotlivé stavy. Chelčický toto odmítá, protože je to jen výmysl související s vírou.

Postilla

Kritizuje církev za to, že se odchýlila od Kristova učení, kritizuje, že zbožnost je mnohdy spojena s vnějšími znaky a není prožívána vnitřně. Dodržují se pravidla daná lidmi, nikoliv Bohem. Kritika zasahuje i papeže - touží po moci a majetku, stejně jako šlechta, která utlačuje lid. Kritice se nevyhnou ani města. Zabíjet není povoleno ani ve válce, protože život je darem Boha. Podle Chelčického žije správným životem jen chudý lid. Základem křesťanského života je Písmo svaté a všechno to, co je v rozporu s Písmem, a nebo v něm nemá doklad, je nutno odmítnout.

Síť víry pravé

Spis vzniká okolo r. 1440. Vychází ze scény, která se objevuje v Lukášově evangeliu (Novém zákoně). Vypráví se, jak Petr jako rybář na pokyn Ježíšův vyplul na moře, rozhodil sítě a ty se naplnily takovým množstvím ryb, až se potrhaly. Toto podobenství převádí Chelčický do jiné roviny. Síť připodobňuje ke křesťanské víře a ryby k věřícím. Ti, kteří jsou hříšní, trhají tuto síť a způsobují, že otvory propadávají i ostatní do zatracení. Největší ryby, které potrhaly síť, jsou papež Silvestr a císař Konstantin, kteří dali církvi moc a majetek, díky kterému změnila jednání. Lidem stačí jeden jediný zákon - Kristův zákon lásky.

Doba husitská končí r. 1433, kdy je snaha nalézt kompromis mezi papežem a českým husitstvím - koncil v Basileji. R. 1434 dochází k rozřešení odlišných názorových směrů = bitva u Lipan, kde jsou husité poraženi.Po smrti Zikmunda nastupuje na trůn Jiří z Poděbrad. Jeho volba byla kompromisem, a proto nemá dědičný titul. Po jeho smrti se na český trůn dostává rod Jaggellonců. Doznívá gotika a začíná se uplatňovat renesance.

 


zpět na seznam otázek