19. Reakce české prózy na Mnichov, okupaci, osvobození

1. ČESKÁ LIT. V LETECH 1939 - 1945

Toto období je nazýváno desetiletím existenciální literatury. A to podle směru, existencionalismu, Dělí se na dvě období. Na období okupace v letech 1939 - 1945 a na období let 1945 - 1949.

V Německu se objevují územní nároky na Československo, na tzv. Sudety. Toto vyústí v podpis Mnichovské dohody, ve které jsou Sudety postoupeny Německu. Začíná období druhé republiky. Na jaře roku 1939 je obsazen zbytek Československa. Je vytvořen Protektorát Čechy a Morava, ten je součástí Německé říše, jsou zde zavedeny stejné zákony. Pronásledování Židů je legální.

V září 1939 začíná 2. světová válka. Se vznikem Protektorátu se stává němčina úředním jazykem, čeština je z kultury vytlačena.

Zásahem do české kultury je zavření vysokých škol. Jsou uzavírána česká divadla, omezeno vydávání českých novin a knižní produkce. Od počátku jsou pronásledováni odpůrci okupační moci. Z kultury jsou vyloučeny skupiny českých představitelů. Řada autorů se své tvorby vzdává. Vychází i ilegální literatura s vlasteneckým, protiněmeckým charakterem.

 

JAN DRDA

Narodil se r. 1915 v Příbrami. Studoval filologii na Karlově univerzitě. Před dokončením studia odešel do redakce Lidových novin. Byl posledním “novinářským” žákem Karla Čapka. Po r. 1948 zastával významné funkce v kulturním i politickém životě.

Hrátky s čertem

Divadelní hra. Pomocí pohádkových symbolů vyjadřuje svůj odpor vůči okupantům a víru v český národ. K premiéře došlo až po osvobození.

Němá barikáda

Povídkový sobor z roku 1946. Je oslavou bezejmenných hrdinů. Drda přechází k typu aktivního hrdiny. Hrdiny jsou prostí lidé, které uvádí do situace, ve které tento musí zaujmout postoj, nebo musí vykonat určitý čin.

Vyšší princip - povídka. Nevýrazný člověk se dostává do mezní situace, musí se rozhodnout. Rozhodne se správně. O hrdinovi se dozvídáme velmi málo, nedochází k rozmýšlení o rozhodnutí. Příběhy, kde se hrdinové stávají hrdiny velmi rychle.

 

Rok 1948 výrazně mění podmínky politického i kulturního života v Československu. Do té doby demokratický systém je nahrazen vládou jedné strany. Zvýšená pozornost se věnuje oblasti kultury. V dubnu roku 48 - 2 měsíce po uchopení moci se koná "Sjezd národní kultury" - předznamenává budoucí orientaci. Hlavní požadavek na literaturu je ideovost - politický obsah literatury a její výchovný charakter.

Roku 1949 je vytvořen Svaz československých spisovatelů - sdružení všech píšících autorů v této době. Nemají do něj přístup všichni autoři. Dochází ke znárodnění všech nakladatelství - to, co se vydává je pod kontrolou státu. Autoři "politicky závadní" nemohou publikovat.

V březnu 1949 se koná sjezd spisovatelů - je vyhlášena nová metoda tvorby - socialistický realismus. Je to zároveň jediná možná metoda tvorby - je odrazem programu komunismu.

 

JAN OTČENÁŠEK

Prozaik a scénárista. Vystřídal několik úřednických povolání, působil jako filmový dramaturg a spisovatel z povolání. Psal

Občan Bycht

Budovatelský román z r. 1955

Hl. postava je člověk jehož názory se nedají vykládat jednoznačně. Tématem díla je vztah české inteligence k únoru 1948.

Právník dr. Bycht je člověkem čestným, který má vnitřní potřebu zodpovědnosti a poctivosti. Dvé představy o budoucnosti spojuje s jakousi ideální demokracii. Rozhodne se emigrovat. B šumavské chatě, kde spolu s dalšími emigranty (inteligenci, buržoazii) čeká na průvodce si najednou uvědomí, že se dostal někam, kam nepatří, že jejich zajmi jsou mu cizí, proto se rozhodne zůstat

Romeo, julie a tma

Novela r. 1958. Z období Heydrichiády. Příběh vypráví o tragické lásce českého studenta Pavla a židovské dívky Ester

Odehrává se v průběhu několika dní. Pavel se setkává s jakousi dívkou (Ester) v parku, která se má dostavit do koncentračního tábora. Pavel se rozhodne, že ji schová, stará se o ní, povídají si o budoucnosti, zamilují se do sebe, Pavla mrzí, že obelhává rodiče. V této době se zostřuje teror fašistů, kteří se snaží vypátrat atentátníky. Jednou v noci je slyšet střelbu - nacisté obkličují dům, kde je ukrytá Ester. Ester dostane strach, že se nacisté pomstí Pavlovi a jeho rodičům a vybíhá z domu na ulici - je zastřelena

Jak Shakespeare tak i Otčenášek vylíčili příběh tragické lásky. U Shakespeara je tragický konec způsoben nenávistí 2 rodu, u Otčenáška nenávistí lidí.

Kulhavý Orfeus

Je to generační román, kde autor ukazuje váleční osudy ročníku 24, který ukazuje jejich životní styl naděje apod. Vypráví o studentech, kteří po maturitě v letecké továrně v Čakovicích. Většina z nich ztratila kus života i životní jistoty. Většinou ani nebojují proti fašizmu, ani nekolaborují, ale vyčkávají na ztracené ideály. Někteří chtějí dokázat svou nenávist vůči fašizmu a proto zakládají ilegální hnutí Orfeus.

 

2. TÉMATIKA OSUDU ŽIDŮ ZA SVĚTOVÉ VÁLKY

JIŘÍ WEIL

Život s hvězdou

Román z roku 1949. Psáno formou nepřetržitého monologu.Vrací se do doby okupace v českých zemích. Hlavním hrdinou je Josef Roubíček. Je to bázlivý, slabý človíček, bankovní úředník. Jeho nesvoboda je zdůrazněna ještě židovským původem. Neustále čeká na povolání do transportu smrti. Všichni byli povoláni, on zůstal sám, nepovolali ho. Nemá ani jistotu do budoucna. Neví, co bude dál. Je vyloučen ze společenského života, nesmí vykonávat povolání. Je sám, bydlí v podkrovním pokojíčku ve vile v Kobylisech. (tento dům chátrá, tj. doplněním chátrání světa hrdiny). Kontakt se světem mu umožňuje láska k ženě Růženě. Rozejde se sní, zůstává úplně sám. Mluví sám se sebou, často vede dialogy s Růženou, jako by tam byla. Sežene práci na židovském hřbitově, seznamuje se s lidmi, na kterých je vidět, že se nevzdali. (pěstují zeleninu mezi hroby aj.) Poznává jejich osudy. Potom přijde heydrichiáda. Zaslechne mezi vyvolávanými mrtvými i jméno Růženy. Jeho samota je absolutní. Tím krize hrdiny dostoupí vrcholu. Nalezne východisko z vnitřní samoty v protifašistickém odboji. Získává nové jméno, doklady, osudy. Zapojuje se do reálného života.

Po vydání byl tento román označen oficiální kritikou za oslavu zbabělosti (dílo dekadentní = úpadkové). Autor je vyloučen ze Svazu spisovatelů, nepublikuje až do roku 1957. Ve 30. letech byl v Sovětském svazu. Pobytem byl zklamán. Píše postřehy, kritizuje stalinský socialismus.

 

ARNOŠT LUSTIG

*1926

Narodil se v Praze. Do jeho soudu zasáhla 2. svět. válka. V 16 letech byl deportován do koncentračního tábora v Terezíně, byl i v Osvětimi, Buchenwaldu. R. 1945 na jaře byl zařazen do transportu smrti - odtud utekl díky náletu spojeneckého letounu na železniční trať. to ovlivňuje náhled na budoucnost - měl představu stát se pilotem - nevyplnilo se.

Po válce studoval na VŠ, působil jako novinář - roku 1948 v Izraeli v době 1. židovsko-arabské války. Působil jako redaktor, scénárista v ČS státním filmu. Po válce začal psát první knížky. Vrací se k době války.

Noc a naděje

Soubor povídek z roku 1957. Vztahuje se k prostředí Terezína.

Démanty noci

Soubor povídek z roku 1958. Vedle Terezína popisuje další koncentrační tábory a květnové povstání v Praze. Některé povídky mají autobiografický základ. Hrdinové jsou malé děti nebo dospívající lidé a staří lidé - symboly bezbrannosti. Jádro příběhu se odehrává v nitru hrdinů.

Bílý - povídka, ve které je vylíčen vztah dvou dětí. Malý chlapec - Oškliváček chodí každý den pod okna infekčního pavilonu za holčičkou, kterou nazývá Blecha. Ukradne malého králíčka aby jí udělal radost. Když tam přijde, dívka mezitím zemřela.

Sousto - povídka. Starší chlapec, postaven do role hlavy rodiny. Musí se starat o svou těžce nemocnou sestru. Je nucen zemřelému otci kamenem vyrazit zlaté zuby.

Tma nemá stín - povídka psaná na motivy útěku z transportu smrti. Vylíčen přesun a letecký útok, který hrdinovi zachrání život.

Tyto dva soubory patří k tomu nejlepšímu v Lustigově díle.

Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou

Novela, ve které se vrací k době okupace. Je uměleckým spojením 2 skutečných událostí, osudů italských židů, kteří se dostali do rukou Němců a o příběhu polské herečky Kateřiny Horowiztové. Židé se vracejí do Itálie po pádu Mussoliniho. Itálie byla obsazena něm. vojsky. Dostávají se do rukou gestapa a ze strany gestapa se rozehrává jasná hra. Židům je nabídnuto, že pokud gestapu převedou na účet konta ze Švýcarských bank, dostanou svobodu. Po převodu jsou všichni Židé popraveni. Druhý příběh - polská herečka, vězněná v koncentračním táboře a když byla vedena do plynové komory, v poslední chvíli - i když věděla, že se nezachrání, zabije jednoho ze svých věznitelů. Tyto dva příběhy jsou spojeny, ukazuje se dvojí chápání reality. Horowitzová od počátku ví, že Němci jak dostanou peníze, všechny zabijí. Realistický přístup je konfrontován s přístupem Židů věřících v dobrý konec. Příběh končí tím, že jsou všichni vedeni do plynové komory - Kateřina se jako jediná zmůže na odpor.

Lustigova tvorba je od 70. let nepřístupná - do lit. se vrací až po r. 1989.

 

LADISLAV FUKS

*1923

Po absolvování filozofické fakulty pracoval jako úředník a odborník v oblasti dějin umění. V 60. letech se stal spisovatelem z povolání. Píše psychologické povídky a romány s náměty z historie.

Pan Theodor Mundstock

Román z roku 1963. Tento román představuje jeho vstup do literatury. Děj se vztahuje k době protektorátu. Hlavním hrdinou je drobný úředník židovské národnosti, který se za války dostává do životní krize. Zachycuje období od listopadu 1941 až do června 1943. Příběh psán ve 3. osobě, zachycuje poslední měsíce života hrdiny. 30 let pracoval jako prokurista, ze dne na den je vyhozen, zametá ulice. to se promítne v jeho psychice. Dochází k rozdvojení osobnosti. Vede rozhovory sám se sebou - Theodor a druhé já - man. Dozví se informace o židech v koncentračních táborech. To zaměstná jeho mysl natolik, že přijde na způsob, jak přežít pobyt v koncentračním táboře. Zvyká si na hlad - chce se připravit. Seznámí se s malým chlapcem - chce ho vše naučit. Dostane předvolání, dostaví se. Začíná realizovat své plány. V zamyšlenosti při příchodu na shromaždiště vstoupí do vozovky, přejede ho automobil, umírá (mával na něj chlapec přes ulici).

Ukázána krutost.

Variace na temnou strunu

Román z roku 1966.

Spalovač mrtvol

Román z roku 1967, psychologický horor. Pan Kapferhingel - hlavní hrdina. Je na něm ukázáno, jak se z obyčejného člověka může stát vrah, jak okolnosti mohou změnit jedince.Hrdina je vylíčen jako spořádaný člověk. Potrpí si na dodržování zvyklostí v rodině. Vystupuje jako milující otec. Je zaměstnancem krematoria, povolání vykonává rád. Vytvoří se vlastní filosofii - jeho posláním je postarat se o poslední věci člověka. Smrt chápe jako osvobození od starostí. Z různých souvislostí je vidět, že není zase tak věrný, je pokrytcem, jen v náznacích. Do jeho života zasahuje válka, okupace ČR. Jeden z jeho přátel ho přivede k tomu, že by se měl dát k Němcům. On to udělá a ideologie ho natolik omámí, že chce dosáhnout něčeho víc - udává své spolupracovníky, až se stane ředitelem krematoria. Jeho žena (židovka) mu brání v dalším vzestupu i děti (napůl židé). Rozhodne se, že sám bude tím, kdo jim přinese smrt. Navenek nedává nic znát. Zabíjí ženu, využije situace tak, že ji oběsí. Zabíjí syna. Zbývá dcera, to se mu nepovede do konce. Zblázní se z vidiny - on byl tím, kdo hromadně spaloval mrtvoly Čechů. Na tento cíl se tak upne, až zešílí. Veliký úspěch, román byl zfilmován.

Myši Natálie Moonhaberové

Hororový psychologický příběh, který trochu navazuje na předchozí knihu. Ústřední postavou je starší žena, která byla dlouho terorizována svými dětmi. Vezme spravedlnost do svých rukou, začne likvidovat děti. Výstavba celé knihy je nepřehledná.

Fuks nemá problémy s publikováním. V 60. letech se jeho tvorba proměňuje.

 

3. VÁLEČNÁ TÉMATIKA

JOSEF ŠKVORECKÝ

*1924

Narodil se v Náchodě. Vystudoval gymnázium a po maturitě byl nasazen v jedné Náchodské továrně. V r. 1945 odchází Škvorecký do Prahy, kde studuje na lékařské fakultě, ale pak po roku studuje na filozofické fakultě University Karlovy, kde vystudoval obor angličtina - filozofie. Na počátku ’50 let absolvoval vojenskou službu - po jejím ukončení krátce působil jako učitel v sociální škole. Potom se stává redaktorem nakladatelství Odeon, a působí v časopise Světová literatura překládá také díla anglo - americké

Léta ’60

’68 odmítá okupaci a odchází společně se svou ženou Zdenou Salivanovou do exilu do Toronta, kde zakládají vydavatelství exilové literatury - Sixty - eigth publisers. V součastné době působí jako profesor dějin literatury.

Románová prvotina:

Zbabělci

Román z roku 1958. Dopsán byl již roku 1948, představuje jeho vstup do literatury. Vrací se k prostředí Náchoda, zachycuje konec 2. svět. války. Objevuje se zde postava Danyho Smiřického - objevuje se v dalších knihách. Je to sám autor. Osudy jsou doplněny, řada prvků je autobiografická. Dany Smiřický nepatří ke kladným hrdinům pol. uvědomělých s třídním původem. Je studentem. Jeho koníčky jsou jazz a holky. Po vydání kniha vzbudila rozruch. Nejdříve je vyzdvižena kritikou jako nejlepší dílo poválečné české lit. Poté dochází k přehodnocení. Titíž autoři píší negativní kritiku - v duchu komunismu. Román je stažen z prodeje. Na začátku 60. let kniha vychází znovu. Hrdina líčí dospělé jako zbabělce. On a jeho kamarádi mají dobrodružné představy o odporu, jejich rodiče naopak cítí zodpovědnost za své děti, mají o ně strach. Spolupracují s okupací aby měli výhody. Ke konci války Dan zjišťuje, že odporu se ujímají lidé, kteří chtějí zakrýt své kolaborantství. Dochází ke střetu s něm. armádou, zúčastní se i Dany. Z jiných důvodů než vlastenectví a hrdinství. chce zapůsobit na dívku, se kterou chce chodit - hlavní důvod, proč se zúčastní střetu. Když se oslavuje vítězství, je mu špatně z lidí, kteří jsou hrdiny z jiných důvodů než by měli. Typický rys - hrdinové nemluví spisovně. Zabývá se událostmi několika květnových dnů (4. - 11. Května r. 1945), které se odehrávají v českém maloměstě v Kostelci vyjadřuje pocity tehdejší mladé generace, která svým postojem protestuje proti zbabělství svých rodičů. Autor ukazuje vstup rudé armády do města, ústup nacistických vojsk, pochod anglických a ruských zajatců Hlavním hrdinou a vypravěčem je Dany Smiřický - student - později nasazen do továrny, jeho rodina patří k místní honoraci . Na tyto události se dívá s ironickým pohledem. Kniha je psaná hovorovou češtinou. slang - angličtina,ruština

Tankový prapor

Z roku 1971. Děj se odehrává v ’50 letech , Danny Smiřický po absolvování filozofické fakulty odbývá si vojenskou službu u jedné tankové posádky. Autor vytváří obraz vojenské mašinérie, politikaření, ale i ukazuje i omezenost. Dílo je psané obecnou češtinou, slang.

Mirákl

Z roku 1972. Zahrnuje léta od začátku let padesátých do sedmdesátých. Prolínají se dějové i časové linie. Kniha má politický podtitul. Danny Smiřický je profesorem na sociální škole v Kostelci. Snaží se objasnit politickou vraždu v době zinscenovaného Čtibošťského, kdy se v kostele sv. Josefa pohnul kříž. Páter doufal; byl obviněn, že skonstruoval mechanismus, který dal tento kříž do pohybu, on však obvinění odmítl a proto byl STB umučen. Dále se autor zabývá léty ’60, ukazuje politické uvolnění, které vyvrcholilo, tzv. Pražským jarem. Příchodem sovětských vojsk a pod.

Prima sezóna

70 léta. Podstatou této knihy je text o nejdůležitějších věcech života. Je to jakási prehistorie zbabělců. Děj obsahuje 6 povídek a odehrává se v r. ’42 - ’43. v 6 povídkách si Danny Smiřický si připravuje plán jak získat německou dívku, ale vždycky utrpí nezdar

Příběh inženýra lidských srdcí

- r. 1977. Podtitul. entertaintment na stará témata o životě, ženách, osudu, dělnické třídě, fízlech, lásce a o smrti. Objevují se různé dějové a časové linie. Současnost představuje léta ’60 a ’70, retrospektivy do let ’40 a ’50. Danny Smiřický působí jako učitel na Torontské universitě, kde přednáší dějiny literatury. Kritickým pohledem se dívá na život českých emigrantů v Kanadě ale i na soudobé události v Československu. Zmiňuje se o chartě 77. V retrospektivách se vrací do doby okupace i do let ’50 a vzpomíná na události minulé i na své přátele

Legenda Emöke

Novela, která vypráví o nenaplněné lásce, zničené už na počátku svého vzniku. Hlavním hrdinou je pražský redaktor, jedoucí na rekreaci ROH, kde se seznamuje s paní Emöke - vdovou. Působí křehkostí, zranitelností. Provdala se za despotického muže, proto má obavu z dalšího vztahu. Škvorecký zbytečně rozvádí okolnosti - manžel byl zastřelen při přechodu hranic.

Redaktor se s ní snaží navázat těsnější kontakt - není sám. Konkurent je ale odmítnut a ze zhrzené lásky ji pomluví jak může.

Na závěrečném večírku dochází k předpokladu rozvíjení milostného citu. Paní Emöke odjíždí do Košic, redaktor do Prahy. Když se vrátí do všedního života, představa lásky zevšední, láska se rozpadá, aniž by se mohla rozvíjet.

Sedmiramenný svícen

Povídkový soubor. Typ rámcované novely (Dekameron). Jeden příběh sestaven tak, že tvoří začátek a konec příběhu. Doprostřed jsou vloženy samostatné povídky. Vystupuje zde postava Danyho Smiřického. Setkává se s židovskou dívkou Rebekou a povídají si, jak prožili válku - prožitek byl úplně odlišný. Dany válku zná v podobě recesí, Rebeka se dostala do koncentračního tábora, ztratila řadu známých. Protože se mluvčí střídají, vytváří se zajímavá kombinace. Dva stejní lidé stejné období prožívají úplně jinak.

Lvíče

Román. Děj se odehrává po válce, hlavní postavou je slečna Stříbrná (původně Silversteinová). Postava intelektuála - mladý redaktor, kterému se slečna líbí. Jeho pokusy o vytvoření vztahu jsou neúspěšné. Je pěšákem ve hře, kterou si slečna Stříbrná narežírovala. Rozhodla se pomstíti smrt své sestry, se kterou se za 2. svět. války nechal rozvést manžel, aby neohrozila jeho postavení - to znamenalo, že byla ihned zařazena do transportu. V táboře zemřela.Dívka se chce dostat ke svému bývalému švagrovi a spáchat dokonalý zločin - zabije ho. Nápadník vytváří její alibi.

 

BOHUMIL HRABAL

(1916 - 1997)

Autor povídek a novel, začal psát už před válkou. Hrabal před válkou studoval práva, po uzavření VŠ působil jako dělník v pivovaře v Nymburku, jako skladník, úředník na notářství. Za války absolvoval kurs výpravčího. Po válce dostudoval práva, ale nikdy se jimi neživil. Po válce pracoval jako obchodní jednatel, jako dělník v hutích, po úrazu jako zaměstnanec sběrných surovin. Od 60. let začal pracovat jako kulisák v divadle a od pol. 60. let se stává spisovatelem z povolání.

Námětem postav jsou lidé z blízkého okolí - matka, otec, strýc Pepin, pan Rytl.

Perlička na dně

Povídkový soubor z roku 1963. Vstup do literatury. Je zde typický hrdina jeho příběhů (pábitel) - podle povídky Pábitelé. Lidový typ hrdiny, typ hospodského vypravěče. Je zaujat vnitřním monologem a má dar, že si dokáže přetvářet různé příhody.Nemůžeme rozlišit co je pravda a co si domyslel. Vyznačuje se touhou neustále bavit lidi ve svém okolí, příběhy mají nadsázku. Hrabal typ postavy charakterizuje: "nikdy toho moc nepřečetl, ale hodně slyšel a nic nezapomněl. Svými historkami se pyšní jako páv peřím, často je sám sobě jediný posluchačem". Postavy mají řadu autobiografických rysů. autor sem přenáší prostředí kterým prošel a lidi které potkal. Charakter postav - každý má svou perličku na dně, je svým způsobem dobrý. Hrdinové příběhů jsou podobní Olbrachtovým. Stojí na okraji společnosti, ale na okolní svět nezanevřou. Potřebují s ním udržovat kontakt - hospody, restaurace. Lidé si uvědomují, že ze svých plánů nic nezbylo, nebo to nedokáží realizovat. ve vyprávění si vytvářejí náhražku života. Přestávají rozlišovat pravdu a výmyslu - věří tomu, co povídají.

Taneční hodiny pro starší a pokročilé

Z roku 1964. typ experimentální prózy. celá kniha je napsána formou 2 souvětí. Ústřední postavou je strýc Pepin. Vzpomíná na události ze svého mládí, bez ladu a skladu. Záměr vyjádřit jeho neutuchající aktivitu. tento postup připomíná román Odyseus - závěrečná kapitola = Hrabalova inspirace. Strýc Pepin vypráví o své práci sladovníka, ševce, milostných dobrodružstvích, vojně. Mezi vypravováním se proplétají filosofické úvahy o životě, představují Pepinovu životní filosofii.

Ostře sledované vlaky

novela z a 1965. Vážný námět - období okupace, a odboje železničářů. Válečné téma je v české lit. oblíbené, od 50. let převládá typ uvědomělých komunistů. vážná rovina je propojována s úsměvnými příběhy. Hlavní hrdina Miloš - začínající železničář. Člověk velmi nesmělý a nezkušený - v povolání i lásce. Miloš neví, jak se ženami. Pokusí se i o sebevraždu. Na žel. stanici najde velký vzor - pan výpravčí Hubička. Zvládá zaměstnání i milostný život. Je zapojen do odboje. Má za úkol vyhodit do vzduchu vlak vezoucí zbraně na frontu. Než k akci dojde, Hubička slouží směnu s mladou dívkou, Zdeničkou Svatou. Hrají na fanty - když dívka přijde domů, maminka zjistí, že má železniční razítka na choulostivých místech (konkrétně na prdeli). Začíná vyšetřování. Je svolána komise, která přijede na nádraží a má vyšetřit případ. Dívka řekne, že vše bylo dobrovolné. Jeden z vyšetřovatelů přijde s tím, že je to hanobení německého jazyka. Úkolu vyhodit vlak do vzduchu se ujímá Miloš - je při tom zastřelen.

Hrabal patří mezi autory, kteří mohou od začátku 70. let publikovat. Do tohoto období spadá novela

Postřižiny

Román z roku 1970. Vydán až v 2. polovině 70. let - roku 1976. Příběh je vzpomínkou na autorova otce Francina - správce pivovaru. Dále je zde postava maminky - typ člověka, co si užívá. Najde spojence ve strýci Pepinovi - ten v rodině zůstává do konce života.

Městečko, kde se zastavil čas

Román z roku 1973. Navazuje na Postřižiny. Je ukázáno, že po r. 1948 se svět hrdinů zhroutí. Kniha v této podobě nemohla být vydána. Místo ní vychází 2 knihy:

Krasosmutnění a Harlekýnovy miliony

Slavnosti sněženek

Z roku 1975. Cyklus povídek vztahující se k chatové oblasti v Kersku. Zvláštní hrdinové, jejich záliby a osudy.

Pan Metek - hlavní postava ve filmovém zpracování. Hromadí doma nepotřebné věci - viz heslo "Když je to tak levné, nekupte to".

V 80. letech se Hrabal zaměřuje na prostředí Libně - zanikajícího světa. Oslava bohémského způsobu života.

Příliš hlučná samota

Vydána až roku 1989. Příběh zajímavé osobnosti - pan Hanťa. Pracuje ve sběrně, lisuje staré knihy a s tím i krásno a kouzlo starého světa.

Listopadový uragán

Z roku 1990. Ústup Hrabalovy tvorby. Jako by se autor nechal strhnout senzačnostmi, které doba zdůrazňuje. Nelichotivé historky o určitých osobách. Vyžívání se v erotice bez hlubší myšlenky.

 

OTA PAVEL

(1930 - 1973)

Díla vznikají v druhé polovině 60. let. Byl sportovním redaktorem. Řada knih s tím souvisí - narodil se v Praze do položidovské rodiny. Po válce vystudoval obchodnou akademii a jazykovou školu. V padesátých letech redaktorem Čs. Rozhlasu. v šedesátých letech byl redaktorem časopisu Stadion a Čs. Voják. Jako reportér se zúčastnil Zimních olympských her v Insbrucku. V této době propukla jeho těžká psychická choroba, která jej pronásledovala až do konce života.

- 1. Sportovní prózy

- Pohádka o Raškovi

- Dukla mezi mrakodrapy

- 2. autobiografická próza

- Smrt krásných srnců

- Jak jsem potkal ryby

- Fialový poustevník

Příběhy ze života autorovy rodiny nebo jejích členů a jeho známých (otec, matka...). Nejvýznamnější postavou je převozník Prošek. Hlavním hrdinou je autorův tatínek, člověk renesanční, který neúnavně usiluje o životní úspěch. Pracoval jako obchodní cestující, zástupce švédské firmy Elektrolux. Své tři syny vychovává v lásce k přírodě, sportu a vlastenectví. Jeho opakem je něžná a citlivá matka smířená s nerůznějšími kousky svého manžela. Důležitou roli má v knize příroda, netvoří jen pozadí, ale stává se součástí lidských příběhů, vytváří lyrickou atmosféru, ale i něco krásného a tajemného uvnitř lidské duše

děj se prolíná s lyrickými prvky, přírodní, reflexivní, přítomnost se prolíná s minulostí.


zpět na seznam otázek]