18. Karel Čapek - novinář, prozaik, dramatik, představitel humanistické demokratické literatury

 

1. ALMANACH NA R. 1914

Vstupují do literatury roku 1910. Roku 1913 vydávají Almanach na r. 1914. TEn představuje tvorbu těchto autorů. Většina autorů začínala jako literární kritici a teprve potom začali psát prózy, divadelní hry.

Mezi hlavní představitele PATŘÍ BŘÍ ČAPKOVÉ, J. DURYCH A R. WEINER

Autoři této generace se hlásí k filosofii Hanryho Bergsona, k tzv. vitalismu. Ten věří ve vodivou sílu přírody.

Dalším znakem těchto autorů je pokračování v relativismu, ten zpochybňuje existenci absolutní pravdy, a pragmatismu. Ten zdůrazňuje praktičnost jako hlavní hledisko pro hodnocení světa.

V počátcích tvorby těchto autorů se uplatňuje i tzv. novoklasicismus. Ten má původ v německé literatuře. Je novým návratem ke klasicismu, dochází k jeho přehodnocení. Zdůrazňuje formu díla, formální stránku, nejen obsah. Futurismus je směr, který vznikl v Itálii a zdůrazňuje víru v lepší budoucnost.

Kubismus byl původně výtvarným směrem s původem ve Francii. Jeho cílem v literatuře je zachytit lidské podvědomí, podstatu člověka.

 

2. MEZIVÁLEČNÁ ČESKÁ PRÓZA

Navazuje na tradice české literatury 19. století. Pokračuje naturalismus, realismus. S oblastí naturalismu souvisí i rozvoj psychologické prózy. Ve 20. letech navatuje na expresionismus, impresionismus. Je to próza mluvící o nápravě světa cestou reformy. V době mezi válkami se mluví o nové vlně realismu. Vzniká ve 20. letech a pro sociální charakter se označuje jako literatura sociálního realismu. Literatura realismu se vrací k venkovskému prostředí, ke křesťanským hodnotám.Nejčastěji se objevuje v podobě románu, ale začínají se objevovat i povídky a novely. Po 1. světové válce se začíná prosazovat nový literární útvar, tzv. umělecká reportáž.

Vývoj prózy je násilně přerušen r. 1938

autoři - bří Čapkové

- Vladislav Vančura

- Poláček

- Bass

KAREL ČAPEK

(1890 - 1938)

Pochází z Malých Svatonovic v Podkrkonoší. Po gymnáziu studoval filosofii v Praze, ale i v Berlíně a Paříži. Jeho všestranné zájmy vedou k novinařině - Národní listy, od r. 1921 Lidové noviny. Do literatury vstupuje s Almanachem na r. 1914. Jeho dílo lze rozdělit do několika období. Karel Čapek umírá r. 1938. Příčinou byl zápal plic. Ke smrti přispěla i silná nepřátelská pomnichovská kampaň proti němu.

1. období

Počátky jeho tvorby až do r. 1920. Ovlivněn předválečnou modernou (Almanach). První dvě knihy vydává dohromady s bratrem Josefem Čapkem

Krakonošova zahrada

Soubor krátkých próz s charakterem novinářských próz. Náměty čerpány z běžného života.

Dílo je ovlivněno civilismem - obdiv techniky vynálezů, obava ze zneužití techniky.

Zářivé hlubiny

Soubor bří Čapků

Název odvozen od stejnojmenné povídky psané pod vlivem ztroskotání Titaniku.

Zářivé hlubiny - v této povídce se objevuje myšlenka, že ani nejdokonalejší technika nemůže vyloučit vliv náhody.

Skandál a žurnalistika - povídka s detektivním námětem. Tyto náměty se objevují u KČ i později.

 

 

Boží muka

První samostatný soubor KČ. Obsahuje filosofické detektivky, kde dochází ke střetu principu rozumovosti s mimorozumovým. Hrdinové jsou v takových situacích, které se vymykají rozumu. Protože rozumu věří, tak se snaží daný jev jeho prostřednictvím vysvětlit. Často vytváří velmi složité kunstrukce, že by bylo lepší uznat situaci tak, jak je.

Šlépěj

Trapné povídky

Povídkový soubor, navazující na předchozí. Objevuje se zde skepse. Děj je vztažen k běžnému životu. Postavy jsou konkrétnější než v předchozím díle. Název odvozen podle toho, že hrdinové se dostanou do situace, kdy je nespo- kojenost vede ke snaze něco změnit. Mají sílu jen na prvních pár kroků, potom jim zbyde jen pocit nedostatečnosti. Nemají na to, aby něco změnili.

Košile

Loupežník

1. divadelní hra KČ. Odlišuje se od předchozích děl. Odpor k tradici. Působí na ni novoklasicismus. Děj je spojen se střetem světa mládí, Loupežníka, a světa stáří, pana profesora. Příčinou konfliktu je to, že Loupežník se uchází o nejmladší dceru profesora. Loupežník je ztělesněním aktivity, chce dosáhnout cíle, je nerozvážný. Pan profesor naopak zvažuje každou situaci. Hra končí vítězstvím Loupežníka. Získá dceru, vilu. Toto vítězství není podle Čapka jisté. Loupežník se poohlíží po dalším "loupení". Vítězství je tedy jen relativní.

Francouzská poezie nové doby

Kniha obsahující překlady francouzské poezie od Baudelairea až po Apollinaireho (Pásmo - báseň). Tato kniha má vliv na mladou generaci. Některé překlady se užívají dodnes.

 

2. období (1920 - 1927)

Zaměřuje se na utopistické náměty. Ty se odrážejí v jeho románech a dramatech. Ve všech dílech tohoto období zasahují do běžného života vynálezy, které jsou zneužity proti lidem, ti nad nimi ztrácejí kontrolu a to vede ke katastrofě. Po válce jeho dílo mění charakter. KČ často dospívá k závěru, že vysoká úroveň technické vyspělosti neodpovídá lidské morálce. Vynálezy v jeho dílech přináší vždy podstatný zásah do života lidí. Ty vznikají ze snahy zlepšit svět, ale pokaždé se obrátí v pravý opak a změnu, kterou přinášejí, buď není člověk schopen svou morálností zvládnout nebo zásah do života lidí je příliš velký.

R. U. R.

Divadelní hra. slovo ROBOT. Základem je vynález umělé bytosti, která má sloužit k tomu, aby odstranila těžkou fyzickou práci. Roboti postupně přejímají i duševní práci, člověk zpohodlní. Se zvyšováním inteligence robotů se z nich stávají bytosti, které se obejdou bez lidí, budou moci žít bez nich. Dojde ke vzpouře robotů, je vyvražděno celé lidstvo, roboti ušetří jen vynálezce A..... Ten má znovu vymyslet postup výroby robotů. Jsou mu přiděleni 2 roboti, muž a žena, na nich má dělat pokusy, má je i demontovat. Ale všimne si toho, že roboti jsou schopni citu. Před demontací zjistí, že mají o sebe navzájem strach. Roboti jsou dokonalí, nemusí se vyrábět, obnovují se sami díky lásce. Roboti převezmou vše od lidí, vytváří vyšší skupinu než jsou lidé.

Továrna na absolutno

Román. Na počátku je dokonalý karburátor, který téměř beze zbytku spaluje hmotu, a tak se lidem dostává zdroj levné energie. Ten vede k usnadnění života. Dochází k nadvýrobě, lidé žijí bez starostí. Vedlejším produktem spalování je však plyn absolutno. Ten ovládne myšlení lidí. Pod jeho vlivem lidé propadají fanatismu, ten je podobný náboženské netoleranci, dochází k válce každého proti každému. Konec vývoje.

Věc Makropulos

Divadelní hra. Na počátku je vynález zasahující do života jedné osoby, Eliny Makropulové. Příběh má počátek na přelomu 16.-17. století v dílně alchymistů Rudolfa II. Jeden z nich nalezne prostředek prodlužující život. Elina ho užije, prodloužení života nepřináší dobrý výsledek. Nakonec si pamatuje jen to špatné, život ztrácí kouzlo, je zklamaná. Když má znovu užít tento prostředek, odmítne a umírá. Do ho mladé dívce, ale ta si je vědoma kouzla lidského života. Celý recept spálí nad svíčkou.

 

 

Krakatit

Román. Objevuje se zde otázka zodpovědnosti tvůrce za své dílo. Na osudech vynálezce Prokopa se ukazuje, že ne každý vynález lze dát lidem k užívání. Objeví třaskavinu, Krakatit. Ta dokáže uvolnit ohromnou energii, kterou lze změnit svět, pokud se ji podaří ovládnout. Mají o něj zájem lidé, kteří chtějí svět ovládnout. Těm se podaří získat kus krakatitu. Neznají způsob výroby. Snaží se z vynálezce vymámit jeho tajemství. V závěru románu se představitelé zla snaží vyrobit třaskavinu, dojde k výbuchu, který zničí všechny, kdo usilovali o nadvládu nad světem. Vynálezce se setká s dědečkem (ztělesnění Boha) a z rozhovoru vyplyne myšlenka, že má vynalézat jen to, co bude lidem sloužit, a ne to, co může být zneužito.

Adam stvořitel

Divadelní hra bří Čapků. Odráží jejich politické názory na revoluci jako na násilnou změnu světa. Svět je zničen hned na počátku. Je tak špatný, že Bůh má pochybnosti o jeho trvání. Nabídne člověku Adamu, aby sestavil svět podle svého vědomí. Na počátku vystřelí negaci, tím zničí svět. Potom začne znovu stavět. Výsledek je nakonec horší než svět předchozí. Bůh nabídne ještě jeden pokus, který je Adamem odmítnut. Myslí si, že je nesmyslné ničit svět jako celek. Mají se ničit jen věci špatné. Výstřel z kanonu = revoluce

Ze života hmyzu

Divadelní hra bří Čapků. Hra je založena na alegorii společnosti. Postavou je tulák, který pozoruje dění v říši hmyzu a na jejich chování představuje chování lidí. Svět mravenců přirovnává ke světu armády, motýli ztělesňují přelétavost lidské lásky, chrobáci touhu lidí po majetku. V závěru hry bojuje tulák se smrtí. Jeho boj se smrtní sledují dva slimáci, kteří představují lhostejnost lidí k osudu druhých, přetvářku.

 

3. období (1928 - 1933)

V této době vznikají především kratší soubory próz - fejetony, krátké povídky

Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy

Povídkový soubor. Náměty čerpány z denních zpráv, mají detektivní zápletku. Karlu Čapkovi nejde o zachycení hrůzného činu, ale o to, jak je čin vyšetřován, trestán. Děj se odehrává hlavně v Praze, ale i na venkově. Ústředními postavami jsou policisté a to od strážníků až po inspektory. Je zde oceňována schopnost těchto lidí odhalit zlo na základě důvtipu, pilné práce.

Šlépěje - povídka z tohoto souboru. Pan Rybka se vrací večer domů, bydlí v odlehlé ulici bez provozu, napadne sníh. Cestou pozoruje stopy na chodnících. Směrem k jeho domovu stop ubývá. V jeho ulici jsou jen jedny. Jde po nich a zjistí, že vedou k jeho domu, ale končí dřív a nemají pokračování. Zavolá policii. Přijede úředník a začnou tuto záhadu rozebírat. Úředník tvrdí, že policie nevyšetřuje záhady. Baví se o policejní práci. Po odchodu inspektora přichází ulicí pochůzkář a shodou okolností se zastaví tam, kde stopy končí, naváže na ně. Stopy mají pokračování.

 

Píše i cestopisné fejetony ze svých cest po Evropě. V těchto dílech ho nezajímají historické podrobnosti, ale snaží se přiblížit běžný život zde. Užívá přirovnání k českým věcem.

Italské listy

Anglické listy

Výlet do Španěl

Obrázky z Holandska

Cesta na sever

 

Vznikají i knihy inspirované jeho zálibami

Zahradníkův rok

Zahradník líčen jako zvláštní tvor. Je přizpůsoben zahradnickým činnostem. Psáno formou kalendáře.

Jak se co dělá

Dášenka čili život štěněte

Marsyas čili na okraj literatury

Pozornost věnována okrajovým zájmům české literatury - anekdoty, kalendáře, detektivní romány.

Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek

Jeho pohádky jsou počátkem moderní pohádky. Postavy nemají děti strašit, jsou dobromyslnné.

 

4. období (1933 - 1935)

V této době vzniká jeho románová trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život.

Knihy spolu souvisí společným záměrem, zabývají se otázkou poznatelnosti lidí.

Hordubal

Příběh venkovského sedláka. Ten se chce vypravit do Ameriky za prací, aby zvelebil svůj statek. Doma nechává svou ženu. Myšlenka na ni dává sílu jeho chování. Když se vrací domů, tak ani žena ani čeledín nejsou šťastní. Hordubal zjistí, že se spolu zblížili. Hordubal onemocní, na smrtelné posteli je zabit čeledínem za pomoci ženy. Tuto vraždu začne šetřit policie. Příběh se proměňuje od zrazené lásky po trestný čin. Policisté mají k postavám vztah bližší. V třetí fázi se příběh odvíjí před soudem. Je brán z pohledu práva, bez citu. Z baladického příběhu nic nezbyde.

Povětroň

Tři lidé se nezávisle na sobě snaží vytvořit příběh muže, který je přivezen do nemocnice po leteckém neštěstí. Tito lidé se snaží zrekonstruovat příběh muže na základě vlastních představ o životě, svých snů.

Obyčejný život

Muž, bývalý železničář, se ohlíží za uplynulým životem. Nic moc neprožil. Když se svým životem začne zaobírat víc, nachází řadu okamžiků hrdinských i zbabělých. Někdy byl vypočítavý, někdy nezyštný. Dochází k závěru, že jeho život žilo více různých lidí. Nepřijde mu zvláštní. Při posuzování lidí vycházíme z vlastních zkušeností.

Život a dílo skladatele Foltýna

Román, ve kterém dochází k postupnému poznávání ústřední postavy.

 

5. období (1935 - 1938)

Do popředí se dostává myšlenka demokracie, která je v 30. letech ohrožena fašismem, totalitou.

Odraz jeho názorů.

Hovory s T. G. Masarykem

Soubor smyšlených rozhovorů, mají ukázat Masarykův život, demokratické ideály, se kterými Karel Čapek souhlasí.

Válka s mloky

Román. Navazuje na náměty utopistických děl po 1. světové válce. Na počátku je opět vynález. Celý děj směřuje k myšlence nastolení diktatury a popření demokracie. Alegorie na dění v Evropě. Objev inteligentních mloků, levné pracovní síly. První ideální představou je využití mloků ve prospěch lidí. Jsou chováni ve velkém množství. Jsou vysazováni u mělkých moří. Od počátku se počítá s válečným využitím těchto živočichů. Mají ničit lodě, přístavy. Mloci se postupně začínají uvědomovat, začínají diktovat lidstvu podmínky (ty jsou podobné fašismu). Mloci se vymknou kontrole. Lidstvo je rozděleno na řadu skupin. Nakonec mloci proniknou i do řek, postupně ovládají celý svět. Teprve nyní si lidstvo uvědomí hrozbu. Je zde naznačen vztah k českému prostředí. Kniha psána tak, aby navozovala představu skutečné hrozby. Součástí románu jsou i referáty (o životě mloků), novinové články (o užití mloků), reportáže, rozhlasová hlášení.

Bílá nemoc

Divadelní hra. Vztažena na nástup fašismu. Ukazuje boj jedince proti této hrozbě. Hlavním hrdinou je doktor Galin, který zažil 1. sv. válku jako lékař v boji. Když se v jeho zemi chystá další válka, tak se snaží zastavit zbrojení. Jako prostředek k dosažení svého cíle užije objev léku, který léčí "bílou nemoc". Podmínkou pro léčení si klade to, aby pacienti neměli nic společného s přípravou na válku. Léčí chudé. Jeho protihráčem je maršál, vůdce národa. Ten ve svých projevech mluví o národní cti, a tím zdůvodňuje zbrojení. Jeho chování trvá do doby, kdy sám onemocní. Je ochoten s doktorem jednat. Galin se vypraví za maršálem do sídla. Prodírá se davem, který oslavuje zbraně, válku. Galin dav okřikuje. Doktor Galin je davem ušlapán. Maršál nemá důvod, proč zastavit válku. Hrdina umírá proto, aby ukázal, že jedinec proti světu nic nezmůže. Doktor má pomáhat každému nemocnému bez kladení podmínek.

Matka

Divadelní hra. Konflikt mužského náhledu na svět a náhledu ženského, který je spojen s citem mateřství. Matka má možnost mluvit se zemřelými. Tak se dá sledovat její život. Nejdříve přijde o manžela, který zemře ve válce. Žena nemá pochopení pro vojenskou čest. Ztrácí 4 syny. Nejstarší byl lékařem, objetoval život lékařství. Odešel také do kolonií jako otec. Chce léčit zimnici, sám si ji naočkuje, vynajde lék, ale ten mu již ve stádiu jeho nemoci nepomůže, umírá. Další syn byl letec. Snažil se překonat rekord výstupu letadla, rekord překonal, ale letadlo se zřítilo a on zemřel. Další dva synové, dvojčata, na kterých je záměrně ukázáno, že občanská válka dokáže rozdělit nejbližší. Oba pro svoje ideály ve válce umírají. Zůstane jen nejmladší syn, kterého ochraňuje až do doby, než je jejich země napadena vojskem. Na frontu odcházejí dobrovolníci, matka nechce syna pustit. Nakonec syna pustí. Je tím posledním, co jí zůstalo

Život a dílo skladatele Foltýna

Román, který zůstal nedokončen. O hlavním hrdinovi se nedovídáme jen prostřednictvím vypravěče, ale hovoří o něm i lidé, kteří se s ním setkali, Každý na něj nahlížel ze svého pohledu. Z toho se skládá obraz hlavního hrdiny.

Foltýn je člověk posedlý myšlenkou vytvořit dokonalé hudební dílo. To mu nejde. Kupoval hudební motivy od chudých, talentovaných hudebníků. Z toho skládá podle něj dokonalou hudbu. Premiéra se nepovede. Foltýn se zabíjí.


zpět na seznam otázek]