14. Česká poezie mezi dvěma světovými válkami

1. MODERNÍ SMĚRY

Většina směrů má úzký vztah k výtvarnému umění. Jsou dobovou reakcí na různé podněty, na politiku, společenský život, vědu.

Tyto směry přicházejí ze západní Evropy, zdůrazňují individualismus.

FUTURISMUS

Z latinského futurus - budoucí. Je směrem první třetiny 20. století. Je reakcí na krizi evropského myšlení konce 19. a počátku 20. století. Má však zcela jiné zaměření než expresionismus. Navazuje na tradici anarchismu a jako prostředek k překonání dosavadního světa chápe hlavně kult síly a činu. Hlavním východiskem je filosofie Nietzeho a Bergsona. Filosofie zdůrazňuje význam silného jedince, nadčlověka, a důležitým prostředkem, který napomůže k proměně světa je moderní věda a technika.

Futurismus se nejvíc prosadil v italské a ruské porevoluční literatuře. V Itálii je spojen s nacionalismem a fašismem, v Rusku s diktaturou proletariátu.

Počátky směru jsou spjaty s italskou literaturou. Zakladatelem je Fillipo Thommaso Marinetti - přidává se na stranu fašismu. R. 1909 vydává v Paříži tzv. Manifest futurismu - zde jsou obsaženy hlavní znaky směru. Futurismus je zde představen jako směr odpovídající novému technickému rozvoji společnosti. Je zdůrazněno osvobození slov. Jde o to, aby slova byla osamostatněna z věty, aby nepodléhala větným vztahům. Futuristé proto užívají místo vět jen samotná slova. Potlačují užívání přívlastků, příslovečných určení. Převahu mají podstatná a slovesa. Dochází také k potlačení harmonie, k prosazení disharmonie. Dalším znakem je důraz kladený na vizuální stránku textu. Často se užívá různých typů písma, text dostává jinou podobu nepravidelným rozdělením na stránce. Futurismus odmítá lyrického hrdinu, psychologii postavy. Lyričnost je projev slabosti, futurismus zdůrazňuje sílu.

DADAISMUS

Z francouzského dada - hračka. Řadí se k moderním směrům 20. století. Vzniká za 1. světové války ve Švýcarsku, kam odchází řada významných představitelů literatury do emigrace. Má být uměleckým protestem proti válce a nesmyslnosti světa. Společným znakem s předchozími směry je odpor k tradici a všemu starému. Snaží se převrátit logiku, zesměšnit nedotknutelné. Na svět nahlížejí jako na zbavený logiky. Sami ho chápou jako neuspořádané chaos. Chtějí se mu vysmívat. Užívají ironie, humoru. Nejvýrazněji je spjat s německou a francouzskou literaturou.

Představitelé - ANDRÉ BRETON (F), MAX ERNST (N)

V české literatuře je spojován s počátky Osvobozeného divadla

KUBISMUS

Název od latinského kubus - krychle. Počátky spadají do přelomu století, souvisí s prostředím Paříže. Jako ucelený směr vystupuje v roce 1908, jeho rozvoj je přerušen 1. světovou válkou. Znovu se vrací v poválečném období. Jeho zastánci později přecházejí k novým směrům. Kubismus zdůrazňuje jasnou, přehlednou kompozici díla a podstatu jevu (toho, co se skrývá pod vnější stránkou). Pro zdůraznění podstaty začínají malíři používat geometrické tvary. U některých obrazů je předmět složen z různě sestavených krychlí. daný předmět se pozoruje z několika úhlů pohledu. Protože geometrické tvary působí strohým dojmem, jsou někdy kubistické obrazy doplňovány různými rekvizitami (útržky textů, hudební nástroje).

Představitelé - PABLO PICASSO, FERNAND LEGÉR, JACQUES BRAQUE

- EMIL FILLA, BOHUMIL KUBIŠTA

Kubismus zasáhl literaturu jen okrajově, vyznačuje se mnohotématičností - není jedno téma, ale mnoho volně souvisejících témat. To má podat obraz předmětu. Užívá se protikladných představ. I zde je kladen důraz na vizuální stránku textu (text je psán do podoby obrazů)

SURREALISMUS

Vzniká ve Francii ve 20. letech 20. století. V překladu znamená surrealismus nadrealismus.

Za zakladatele směru je považován ANDRÉ BRETON.

Magnetické pole - Kniha Bretona a Philippa Soupaulta z r. 1920. Zde se uplatňuje postup surrealismu, tzn. užití psychického automatismu. Je to text, který vzniká vyřazením rozumu. Autoři se snaží zachytit obsah svého podvědomí.

Roku 1924 vychází Manifest surrealismu. Autorem je André Brenot. Je to programové shrnutí toho, s čím surrealismus pracuje a čeho chce dosáhnout. Surrealismus byl ovlivněn psychoanalýzou rakouského lékaře, psychiatra Sigmunda Freuda. Ten ve svém učení klade důraz na tzv. nevědomé duševní procesy (to, co se odehrává ve vědomí člověka bez rozumové kontroly). Tvrdí, že v podvědomí je základ pro veškerou činnost lidí. Zdůrazňuje sexuální motivy jednání člověka. Zaobírá se lidskými sny, stavy halucinací, to jsou stavy, které nejsou kontrolovány rozumem.

Surrealismus se zaměřuje na zvláštní svět lidského nitra a snaží se přinášet zvláštní obrazy, které se projevují ve snech, mají vztah k sexualitě. Typickým znakem je negativní vztah ke společnosti. Pod vlivem války v ní vidí symbol nelidskosti, barbarství a snaží se najít dokonalejší model společnosti.

Roku 1929 vychází druhý Manifest surrealismu. Ten se přímo hlásí k marxistické teorii. Jedinou cestu vidí v socialistické revoluci. V druhé polovině 30. let se surrealismus se socialismem rozchází. Hlavním důvodem jsou zkušenosti ze sovětského Ruska ovládaného Stalinem. Řada autorů se rozchází se surrealismem, jsou věrni socialismu, zbytek přechází k jiným směrům.

Znaky - je to plynulý, automatický text, který vychází z lidského podvědomí. Fantazie není omezována rozumem, autor nepíše se záměrem, ale píše to, co ho napadá. Záměrně se porušují verše, odstraňují se rýmy, rytmičnost textu, klasické členění. Do jednoho obrazu se spojují skutečnosti, které nemají z hlediska logiky nic společného

Další evropští představitelé - L. Aragon, P. Eluard

Surrealismus ovlivňuje i výtvarné umění - Salvator Dalí, Joan Miró

V Čechách je založena surrealistická skupina. K té se hlásí malíři, umělci, spisovatelé - K. Teige, V. Nezval, K. Biebl, režisér Jindřich Honzl, výtvarník Jindřich Štýrský a Vincenc Makovský.

 

VÍTĚZSLAV NEZVAL

Žena v množném čísle

Absolutní hrobař

Praha s prsty deště

V těchto sbírkách čerpá ze zážitků v dětství, exrotických představ, snů a halucinací.

Jeho působení v této skupině je krátké. Odchází r. 1938 kvůli politickým rozporům.

KONSTANTIN BIEBL

Byl rovněž členem skupiny od jejího založení

Nebe, peklo, ráj

Zrcadlo noci

Za okupace je surrealismus fašisty zakázán, ale on funguje dál. Po r. 1945 je obnoven, ale končí r. 1948, rozchází se socialismem. Pokračuje až dodnes.

2. PROLETÁŘSKÁ POEZIE V ČECHÁCH

V evropských literaturách se objevuje na počátku 20. let. Je reakcí na konec války a nárůst revolučního sociálního hnutí v Evropě. Přímý vliv má ruská VŘSR, podobné revoluce byly i v Německu, Maďarsku. V Čechách se začíná vytvářet hnutí proletářské kultury. Ta se zaměřuje na dělníka, jeho život, revoluční přeměnu společnosti. Vedle přímého vlivu evropského politického dění působí na českou literaturu poezie Francie, Německa, Ruska.

Znaky proletářské poezie - život dělníka, jeho problémy, je chápán jako hrdina, který přemění společnost.

Idea přeměny není spojována s jedincem, ale s kolektivem - kolektivismus.

Záměrné stranění dělnickému prostředí - tendenčnost.

Záměrně vyjadřovaná víra v budoucnost - optimismus.

Tato literatura se většinou vztahuje k městskému prostředí, periferii města, dělnickým koloniím, továrnám. Tím navazuje na civilismus. Nemá dlouhého trvání. Největšího rozsahu dosáhla v první polovině 20. let.

Teoretikové - S. K. NEUMANN, J. WOLKER

Básníci - S. K. NEUMANN, J. WOLKER, J. SEIFERT, J. HORA, K. BIEBL, J. HOŘEJŠÍ

JIŘÍ WOLKER

Těžká hodina

Sbírka z roku 1922.

Je to sbírka, která nejvíce odpovídá proletářské poezii. Objevují se zde dva druhy básní, balady a básně reflexivní.

Reflexivní básně jsou reakcí na vnější podnět. Je v nich ukázán rozpor mezi vnímáním světa a jeho realitou.

Těžká hodina - úvodní báseň. Navazuje na jeho předchozí tvorbu, hledání pravdy o světě. Už v úvodu básně je charakteristika sbírky. Tento motiv je rozvíjen v celé básni. Zde je zdůrazňováno to, že čin může změnit svět, tím se liší od ostatních sbírek.

Balada o snu - hlavní hrdina je mládenec Jan, dělník, který sní o lepším světě a vždy, když se ze sna probudí, je zklamán realitou. Uvědomí si, že je třeba přeměnit sen v čin. = motiv revoluce

Balada o nenarozeném dítěti - příběh milostné dvojice. Žena čeká dítě, ale z existenčních důvodů ho nemůže na svět přivést, i když by chtě.a

Balada o očích topičových - hrdina dělník.Báseň oslavuje lidskou práci. Topič Antonín přijde při své práci o zrak a nakonec i umírá. Přestože končí jeho život, jeho práce trvá = dílo přežívá svého tvůrce.

Moře - on se dívá na moře různými pohledy. Podstatu moře odhaluje podle člověka, který každý den zápasí s mořem kvůli obživě.

Báseň milostná

Po Wolkerově smrti vychází básně z let 1922 - 1924. Objevují se i básně psané v nemoci, o smrti, spojeno s osobním prožitkem.

JAROSLAV SEIFERT

(1901 - 1986)

S proletářskou literaturou je spojen jeho vstup do literatury.

Město v slzách

Sbírka z roku 1921.

Básně oslavují moderní civilizaci, stroje, auta, film.

Samá láska

Sbírka z roku 1923.

Ovlivněna i poetismem.

Básně v těchto sbírkách se vztahují k okraji města, Žižkovu. Situuje se do postavy dospívajícího chlapce, který poznává svět, chce ho změnit. Dochází zde k mísení města, jeho civilizace a přírody za městem.

 

 

 

JOSEF HORA

(1891 - 1945)

Před proletářskou poezií je ovlivněn civilismem, vitalismem. Sbírky

Básně

Strom v květu

K proletářské poezii se vztahují sbírky

Pracující den

Srdce a žal světa

Bouřlivé jaro

- Představa revoluce jako svátku, přelom ve vývoji společnosti.

Dělnická Madona

Báseň ze sbírky Pracující den. Zobrazen okamžik narození Ježíše, jeho osudy. To celé v pozměněné podobě. Nový spasitel, který se narodí, se narodí, se nenechá ukřižovat. Jeho zbraní nebude víra, ale čin.

3. POETISMUS

Český směr. Je spojen s poezií 20. let. Vznik tohoto směru je datován k r. 1923. Vychází ze stejné skupiny autorů jako proletářská poezie.

- skupina DEVĚTSIL - 1920. Sdružoval autory vyznávající moderní směry. Na rozdíl od předchozích sdružení jsou v Devětsilu i herci (V + W), divadelníci, malíři, architekti. Počátky jsou spjaty s proletářskou poezií, až později převládne poetismus.

Představitelé: J. SEIFERT, V. NEZVAL, K. BIEBL, V. VANČURA, KAREL TEIGE (literární kritik).

Za zakladatele poetismu jsou považováni KAREL TEIGE a VÍTĚZSLAV NEZVAL. Ti jso i tvůrci Manifestu poetismu.

Poetismus je spojen s představou dokonalejší, spravedlivější společnosti. Představa sociální rovnosti. Nelíčí bídu, utrpení, vytváří předobraz dokonalejšího světa. Cestu, jak dosáhnout tohoto světa vidí poetismus v prosazení umění do každodenního života. Jsou přesvědčeni, že toto nové uskupení překoná dosavadní chápání umění.

Znaky - je kladen důraz na obraznost umění, to má působit na všechny smysly. Poezie má být spojena i s vizuální stránkou. Umění má být optimistické. Tím, že se chce přiblížit běžnému životu, inspiruje se prostředím velkoměsta, jeho zábavami.

Do poetismu jsou přejímány zásady z cizích poezií. Je ovlivněn expresionismem, proletářskou poezií, francouzskou poezií.

Poetismus trvá do konce 30. let, kdy do české literatury proniká surrealismus, poetismus je pomalu vytlačován.

VÍTĚZSLAV NEZVAL

(1900 - 1951)

Most

Jeho první sbírka z roku 1922. Řada vlivů, autorit, nápodoba básníků, vliv expresionismu.

Podivuhodný kouzelník

Báseň z roku 1922. Je označována za základní dílo českého poetismu. Základním motivem je proměna lidského života.

Kouzelník přichází na svět, aby ukázal lidem krásu pomíjivosti života, aby je naučil žít v souladu s krásou. Kouzelník je ztělesněním poezie. V cestě k této změně života stojí společnost. Ta je překážkou, která se musí odstranit. Prostředkem k tomu má být revoluce, ta ji odstraní. Revoluci vidí z pohledu anarchismu.

Menší růžová zahrada

Sbírka z roku 1925. Hlásí se ke komunismu.

Pantomima

Sbírka z roku 1924. Označována jako básnický manifest poetismu. Soubor několika básnických oddílů. Objevují se zde teoretické statě poetismu. Sbírka je uvedena souborem

Abeceda - v něm jsou obsaženy básně psané na základě asociace (nerozvíjí jedinou myšlenku). Uvádí své představy, které u něj vyvolávají jednotlivá písmena.

Další část této sbírky je soubor básní, které odpovídají okouzlení ze světa cirkusů.

Rodina Harlekýnů

Papoušek na motocyklu - další část

Básně noci

Sbírka z r. 1930. Soubor několika textů. Většina básní vyšla již dříve samostatně.

Akrobat - báseň z r. 1927. Věnována V. Vančurovi. Inspirována jeho dílem Rozmarné léto. Hlavním hrdinou je akrobat. Ten spadne z lana. Akrobat je symbolem poezie. Tato báseň patří již k druhé části vývoje poetismu, je v ní méně optimismu.

Edison - báseň z r. 1928. Podnětem je životopis T. A. Edisona. Na jeho základě slučuje zážitky Edisona se svými. Báseň je oslavou tvůrčí činnosti člověka, která dokáže přeměnit svět. Je to nejpropracovanější báseň. Má pět zpěvů. Každá část začíná podobným motivem, opakující se refrén. V prvním zpěvu mluví sám o sobě a připomíná okamžik, kdy se "setkává" s Edisonem. Druhý zpěv připomíná dětství Edisona, třetí počátky jeho úspěchů. Čtvrtý zpěv oslavuje tvůrce moderního světa. V pátém zpěvu se vrací k osobní rovině.

 

Signál času

Báseň z r. 1931. Osudy Edisona, podobné téma s předchozí sbírkou. Psána pod vlivem zprávy o smrti Edisona. Užívá stejných výrazů jako v básni Edison. Charakter básně je jiný. Je zde vyjádřena nostalgie, smutek ze smrti Edisona, ale i připomíná, že dílo Edisona překonává život svého tvůrce. Oslava jedinců, kteří přispívají ke změně světa.

Sbohem a šáteček

Sbírka, která vzniká pod vlivem Nezvalovy cesty do Francie. Setkává se s řadou francouzských básníků. Seznamuje se blíže se surrealismem. Po této sbírce se začíná věnovat surrealismu, uvádí ho do české literatury.

KONSTANTIN BIEBL

(1898 - 1951)

Psal zpočátku proletářskou poezii. V básních tohoto období se projevují motivy exotiky z jeho cesty na Jávu, Sumatru, Cejlon. Dále motivy české krajiny. I v těchto sbírkách se objevují zážitky z první světové války. Jeho poetismus má jiný charakter, objevují se v něm i motivy smrti.

Zlatými řetězy

Sbírka z r. 1926

S lodí, jež dováží čaj a kávu

Sbírka z r. 1927. Báseň V Africe

Nový Ikaros

Sbírka z r. 1929.

JAROSLAV SEIFERT

(1901 - 1986)

Zpočátku psal v duchu proletářské poezie

Na vlnách TSF

Sbírka psaná již v duchu poetismu. Vydaná r. 1925. Označována jako 2. manifest poetismu. Později vychází pod názvem Svatební cesta.

Slavík zpívá špatně

Sbírka z r. 1925. Vedle poetismu se zde objevuje i sociální charakter.Na konci 20. let se jeho tvorba proměňuje, je to doba tzv. postpoetismu. Tyto sbírky obsahují básně s milostnou, rodinou tématikou (vztah matky a syna), téma domova, vztah k okolním věcem = osobní poezie.

Jablko z klína

Sbírka z r. 1933. Báseň Matka a dítě

Ruce Venušiny

Sbírka z r. 1936.

Jaro, sbohem

Sbírka z r. 1937.

V pozdější době se ještě více přiklání k tématice domova, a to za ohrožení As Německem.

 

4. PROTIVÁLEČNÁ BÁSNICKÁ TVORBA

V druhé polovině třicátých let dochází v poezii k příklonu ke společenským tématům. Je oslavován český národ, jeho tradice. Objevuje se motiv obrany Československa.

FRANTIŠEK HALAS

Torzo naděje

Básnická sbírka. O období před Mnichovem. Zobrazována napjatá atmosféra přípravy na obranu země.

JAROSLAV SEIFERT

Zhasněte světla

Básnická sbírka z roku 1938. Je básnickým komentářem událostí září 1938 = Mnichova

Řada básní vyšla až po roku 1945 v jeho sbírce Přilba hlíny.

 

 

 

 

JIŘÍ ORTEN

(1919 - 1941)

Byl židovského původu. Byl mu udělen zákaz práce a publikování. díky pronásledování ukončil svoje studia, sbírky vydával pod cizími jmény. Ve sbírkách se objevuje pocit osamocení, vyděděnosti ze společnosti, pochybnosti o smyslu života a veškerého svého jednání. Do tvorby zasáhla celá řada osobních prožitků (zklamání z lásky).

Jiří Orten má velký vliv na českou poezii. Již po 2. světové válce vzniká skupina autorů snažících se navázat na charakter jeho poezie = existencionální, ta hledá odpověď na smysl života.

Ohnice

Cesta k mrazu

Čítanka jaro

Jeremiášův pláč

Elegie - sbírka vydaná po jeho smrti roku 1946. Název sbírky dává charakter básní v ní obsažených. Tragický pocit ze ztráty hodnot, tj. lásky, partnera.


zpět na seznam otázek