11. Charakter literární tvorby ruchovců a lumírovců
RUCHOVCI A LUMÍROVCI
Od konce 70. let se vytváří 2 významné literární skupiny:
- ruchovci - nazývají se podle almanachu Ruch z r. 1868. Představují národně orientovanou literaturu,
- lumírovci - nazývají se podle časopisu Lumír, okolo kterého se soustřeďují. Jsou představiteli
kosmopolitismu - představy světoobčanství, příklon k evropské literatuře.
Když vstupuje do literatury generace májovců, přiklání se ke kosmopolitismu. Je přesvědčena, že budoucnost českého národa je zajištěna a národní otázky už není třeba pokládat.
Vývoj 60. let není příliš nakloněný české otázce a vede májovce k odklonu od kosmopolitismu. Znovu se přimykají k národní tradici. Po jejich vzoru se podobným směrem vydává část generace na začátku 70. let -
RUCHOVCI
Do lit. vstupují r. 1868 vydáním almanachu Ruch - spojeno s položením základního kamene Národního divadla.
Na 1. místě zdůraznění národního cítění a národní tradice. Znovu se vracejí k české minulosti - k obdobím chápaným jako slavná. Záměrem je prostřednictvím těchto událostí posílit národní cítění - ukázat slavnou minulost. Husita na Baltu - báseň od Svatopluka Čecha. Husitství je velice často spojováno s hrdinstvím českého národa. Námětem jsou spanilé jízdy husitů (výjezdy do zahraničí se záměrem šířit hus. myšlenky i v cizích zemích). Znovu se oživuje myšlenka slovanské vzájemnosti - iluze o možném společném postupu všech Slovanů.
Svatopluk Čech - nejvýznamnější představitel ruchovců. Nakonec zůstává osamocen. Ostatní členové se později od národního směřování odvracejí, nebo se věnují politice, překládání - nelze mluvit o skupině, ani je dávat jako protiklad lumírovcům.
LUMÍROVCI
Dostávají název podle časopisu Lumír. Ústřední postavou skupiny je Josef Václav Sládek - na začátku své tvorby patří k ruchovcům. Nejvýznamnější představitelé skupiny - Jaroslav Vrchlický a Julius Zeyer. Lumírovci se odlišují od ruchovců hlavně tím, že se vracejí k programu májovců 50. let. Snaží se o to, aby se česká literatura vyrovnala lit. evropské či světové. Je to dáno tím, že se cítí být kosmopolity (světoobčany).
Kosmopolitismus - chápání kultury jako světového dědictví. Autoři se neomezují na národní literatury. Překládají světové autory do české literatury - mají působit jako vzor. Sami píší po vzoru cizích autorů. Do české literatury zavádějí útvary z lit. francouzské, italské atd. Pro tyto autory je příznačné, že mají rozsáhlé vzdělání a hodně cestovali po světě. Sládek žil v Americe. Zeyer je z francouzské rodiny, vykonal několik cest po Evropě. Vrchlický pobýval v Itálii, zajímal se o románskou literaturu. U lumírovců se neobjevuje úzký příklon k oslavě národa, i když se vracejí k národním námětům, snaží se je zpracovávat po vzoru evropské literatury. Díky těmto autorům a následující generaci 90. let se česká literatura srovnává s ostatní světovou literaturou Od 90. let působí změny souměrně v Čechách jako v ostatních zemích.
SVATOPLUK ČECH
Jeho tvorbu můžeme rozdělit na 3 oblasti: - epická poezie
- lyrika
- próza
Epická poezie - velmi často se vrací k historickým námětům - báseň Husita na Baltu
Dagmar
Báseň. Základem je historický motiv, který je záměrně upravován podle autorových záměrů. Dagmar je dcera Přemysla Otakara I. (Markéta). Stala se dánskou královnou - provdala se za Valdemara vítězného a v Dánsku je její význam často připomínán v rovině lidové slovesnosti. Královna Markéta - Dagmar je panovnice, která se zastává utlačovaných, je spravedlivá. Podobá se světici. Všechno ostatní si Čech uzpůsobuje podle svého. Chce ukázat krásu Prahy 13. stol. - líčí ji jako krásné kamenné město. Složitě kombinuje putování Dagmar do Dánska - nechá ji putovat po březích Baltu - podle bájí slovanská říše. Když zde královna prochází, jsou tam jen pozůstatky říše. V příběhu je řada dobrodružných příhod.
Žižka
Báseň. V době, kdy Čech báseň píše jsou na Žižku protikladné názory. Námětem je r. 1424, kdy Žižka se svým vojskem obléhá Prahu a na přímluvu Jana z Rokycan upustí od jejího zničení.
Roháč na Sioně
Báseň. Ústřední postavou Jan Roháč z Dubé. Neuzná volbu Zikmunda za českého krále, jako hrad Sion je obléhám a Jan Roháč je i se svými věrnými popraven.
Vedle historických témat Čech zpracovává i události a náměty novější.
Lešetínský kovář
Báseň. Jsou zde dva motivy příznačné pro tuto dobu - obraz venkova jako uchovatele morálnosti a tradic národa. Je postaven do kontrastu s prostředím města. Motiv odnárodňování - tlak na venkovské obyvatelstvo (cizí podnikatel - německý továrník). Do vesnice přichází továrník a zakládá zde svůj podnik. Nutí obyvatele, aby mu prodávali svoji půdu a usedlosti a posléze skupuje téměř celou vesnici. Proti továrníkovi se postaví tamní kovář, který odmítne prodat svůj dům. Seskupí se kolem něj i další venkované, dojde ke vzpouře, která je potlačena vojskem. Kovář je smrtelně zraněn, ale vzbouřenci nakonec vítězí - je zabit i továrník a jeho syn prodává svůj majetek českému šlechtici. Tím je nebezpečí odnárodnění zažehnáno.
Dvě alegorické básně vracející se k myšlence slovanské vzájemnosti.
Evropa
Promítá se událost dějin r. 1871 - povstání pařížské komuny, revoluce, kterou Čech odmítá. Evropa je představována jako loď na které putují francouzští komunardi, kteří jsou po potlačení revoluce vypovězeni. Vedou mezi sebou neustálé spory - vedou ke vzpouře. Vzbouřenci se ujmou velení na lodi a v důsledku dalších rozporů dojde k výbuchu - všichni zahynou a loď se potápí.
Slávie
Báseň z r. 1882 - podobný námět jako "Evropa". Na lodi tentokrát putují příslušníci slovanských národů. Jsou mezi nimi rozpory - nepřátelství mezi Poláky a Rusy, Srby a Chorvaty, Srby a Bulhary, spory mezi Rusy. Vede to k nepřátelství mezi skupinami cestujících - vzpoura, kterou vede ruský revolucionář. Moudřejší členové se spojí zásluhou Čecha a nakonec se pod vedením jiného Rusa dají do boje se vzbouřenci a zachrání loď, která šťastně dopluje do přístavu.
Poezie lyrická - politická lyrika
Jitřní písně
Soubor vlastenecké poezie, která vyzývá ke svornosti, vytrvalosti a nabádá i k optimismu.
Písně otroka
V prostředí plantáže jsou nuceni pracovat otroci. Z řad otroků se rekrutují i dozorci, kteří se k ostatním nakonec chovají hůře než skuteční páni. Narážky na české prostředí - vládci - Habsburkové, otroci - češi, dozorci - češi zrazující národ.
Próza
V prózách je hlavní postavou měšťan pan Brouček, který prožívá různé příběhy. Na situacích je odhalován jeho charakter a kritizována pohodlnost, opatrnost i falešné vlastenectví části české společnosti.
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
Pan Brouček se při návratu z restaurace najednou octne na Měsíci. Protože Měsíc je chápán jako planeta umění, měsíčňané jsou umělci v absolutním významu slova. Žijí uměním, živí se vůní a rosou - nic pro pana Broučka. Je zde konfrontováno prostředí měšťanstva (pohodlný život) s estétstvím měsíčňanů.
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15. století
Hodnocení pana Broučka je daleko tvrdší. Pan Brouček se při návratu z restaurace dostává do r. 1420, kdy je Praha obléhána Zikmundovými vojáky. Setkává se s oběma stranami, husité ho morálně převyšují. Je husity označen za špióna a má být popraven. Snaží se jim vysvětlit, že je odjinud, ale nikdo mu nevěří. Pan Bouček se probouzí a všechno je vysvětlováno jako sen.
Další pokračování příběhů pana Broučka jsou na nižší umělecké úrovni.
Čechův význam pro českou literaturu - snaží se o posílení vlastenectví, které by bylo založeno na skutečném přesvědčení.
JOSEF VÁCLAV SLÁDEK
Počátky jeho literární tvorby jsou spjaty ještě s ruchovci. Roku 1868 odjíždí do Ameriky, kde vystřídá řadu různých zaměstnání.
Americké obrázky a jiná próza
Soubor povídek. Postřehy o způsobu života v Americe, hlavně o životě Čechů. Postřehy o pol. systému, historii, přírodě.
Všímá si osudu Indiánů v moderním duchu. Uvědomuje si, že jsou protiprávně zbavováni svých území. Všímá si toho, protože v osudu Indiánů vidí podobnost s českým národem. Okouzlení americkou demokracií - politický systém v Americe je daleko dokonalejší než Rakousko-Uherský a podle Sládka by se měl realizovat v Čechách.
Z cesty čerpá náměty pro poezii. Sbírky Básně a Jiskry na moři.
Na hrobech indiánských - báseň ze sbírky Jiskry na moři. Ztotožnění osudu Indiánů s osudem českého národa.
Po 2 letech v Americe se vrací domů. Působí jako profesor angličtiny, poté vede časopis Lumír. Píše poezii, mající za náměty české prostředí.
Na prahu ráje
Básnická sbírka. Rájem je svět dětství, svět venkova. S tím spojené postavy jednoduchých lidí - venkovanů.
Sluncem a stínem
Venkovské prostředí. Oslava práce rolníka. V zemědělské práci je spatřována budoucnost českého národa.
Dětská poezie
Patří k tomu nejdůležitějšímu v celé jeho tvorbě. Nejprve píše básničky pro své děti. Původně nezamýšlí vydat poezii knižně Učiní tak až na přímluvu svých přítel. To tvoří zásadní přelom v oblasti literatury pro děti a díky Sládkovi pozdější literatura pro děti patří k literatuře světové. Rozdíl je v tom, že dříve byla v poezii pro děti na 1. místě mravně naučná tendence - rady, poučení.
Sbírky: Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky
Dramatická tvorba
Sládek píše divadelní hry. V té době je jich potřeba - zůstanou ale neuvedeny. Překládá Shakespearova dramata. Přelom ve vývoji české divadelní tvorby. 19. stol. je spíše spojeno s politickými problémy a nikdy se nevyrovná evropským vzorům. Stejné je to ve 20. století
JULIUS ZEYER
(1841 - 1901)
Jeho rodina měla k českému prostředí vztah velmi volný - pocházela z alsaska. Hovořilo se v ní německy a francouzsky. Díky tomu, že Zeyer od dětství vyrůstal v tomto prostředí, je ovlivněn daleko více cizími vzory než domácími tradicemi.
Poezie
Převládá epická poezie - čerpá náměty jak z domácího prostředí, tak z cizích vzorů - z románské kultury.
Vyšehrad
Cyklus 5 bohatýrských zpěvů, vyšel r. 1980. Zeyer se nechává inspirovat českými kronikami. Na Zeyera má vliv řada literárních podvrhů z 19. století. Vyšehrad je symbolem nejstaršího období českých dějin. Nejde o přesné vylíčení doby, ale o to, aby do příběhu promítl morální rovinu a aby připomněl otázku národa.
Libuše - první zpěv. Je věnován příběhu o rozporu mezi kněžnou Libuší a muži. Končí tím, že Libuše se rozhodne provdat a tak přichází na trůn rod Přemyslovců.
Zelený vítěz - ústřední postavou je Bivoj. Libušina sestra Teta se provdává za Bivoje.
Vlasta - v době "dívčí války". Vlasta po smrti Libuše cítí útlak žen a vede s muži válku. Příběh končí tím, že její vojska táhnou na Vyšehrad.
Ctirad - příběh o zradě, kdy Šárka vláká Ctirada do pasti. Zeyer konflikt převádí do jiné roviny. Šárka Ctirada miluje a Vlasta a její družina využila této lásky. Zakončení příběhu je odlišné od pověsti - Ctirad je ubit a Šárka proměněna ve skálu.
Lumír - mýtický pěvec, který žil v době dívčí války. Když vidí krutosti ke kterým dochází, je natolik znechucen světem, že se vzdává hudby a uchyluje se do samoty.
Čechův příchod
Z raných dějin. Vylíčen příchod do Čech, osídlení českých zemí. Myšlenky, že český národ je neustále nucen bojovat o svoji existenci. Myšlenka je vztažena k 19. stol. V boji je viděn jediný prostředek, který může vést k povznesení a svobodě národa.
Karolinská epopej
Cyklus čtyř básní, psaných na motivy starofrancouzské epiky, příběhů vztahujících se ke Karlu Velikému
1. část - Pohádka o Karlu Velikém - pozornost soustředěna přímo na postavu Karla Velikého.
3. část - Píseň o Rolandu - Roland obětuje život, aby zachránil krále.
Dramata
Většinou dramata knižní (psaná formou divadelní hry, aniž by bylo zamýšleno hrát je). Čerpá z domácích i cizích látek.
Neklan
Vztahuje se k českému prostředí. Děj se odehrává v období "lucké války". Hra se jmenuje podle českého knížete, který měl stát v čele vojska táhnoucího proti lučanům. Protože měl strach, do čela vojsk se místo něj postavil v knížecí zbroji vladyka Tyr. Pod jeho velením jsou lučané poraženi. Zeyer přidává navíc motiv křesťanství - vladyka Tyr je tajným křesťanem.
Radůz a Mahulena
Základem hry je slovenská národní pohádka, kterou autor upravuje podle svého záměru. Vystupují zde síly zla a dobra - dobro vítězí. Radůz, princ magurský, při lovu zabloudí na území sousedního krále Stojmíra. Mezi královstvími je dlouholeté nepřátelství. Radůz je zajat a tvrdě potrestán za překročení hranice - jedná se ale hlavně o mstu. Do Radůze se zamiluje Mahulena - Stojmírova dcera a pomůže mu utéct. Za to je prokleta svojí matkou - když Radůz políbí jinou ženu, zapomene na Mahulenu. Zlo je nakonec poraženo. V pohádce je řada antických motivů. Je to nejúspěšnější Zeyerovo drama.
Další hry - dějem zasazené do Evropy, nebo jiných zemí. Všechny zůstaly v podobě knižního dramatu.
Próza - novely a romány
Ondřej Černyšev
Román. Děj se odehrává v Rusku za vlády Kateřiny II. Ondřej se zamiluje do Kateřiny. V próze se objevuje okultismus a magie.
Prózy psychologické - zaměřují pozornost na nitro hrdiny, převážná část děje se odehrává v nitru postavy.
Jan Mária Plojhar
Dvoudílný román. Je zde řada autobiografických rysů. Autor nechá záměrně splývat pravdu a sny. Proto se román někdy nazývá 1. románem české dekadence. Dekadenti vystupují kriticky vůči světu, kritické vystoupení je záměrné.
Dům u tonoucí hvězdy podtitul Z pamětí neznámého
Z r. 1897. Název podtrhuje to, že příběhy vychází z autorova života. Hlavní hrdina - básník, utápějící se v pochybnostech o světě, v ideálech společnosti. Na jedné straně věří v ideály, ale všechno s čím se setkává je s ideály v rozporu. Z příběhů vyplývá, že pravdu o světě můžeme zjistit za pomoci intuice a citu, než zkoumáním. Souvisí s vývojem tehdejší evropské společnosti.
O věrném přátelství Amise a Amila - román
Svým dílem přibližuje tehdejší literaturu k literatuře evropské. Zeyer ovlivňuje mladší generaci autorů (vstupují do literatury okolo 90. let). Autoři, pojící se symbolismem. Má vliv i na skupinu katolicky orientovaných autorů - hlásí se k němu jako ke vzoru.
JAROSLAV VRCHLICKÝ
(1853 - 1912)
Jméno je literární pseudonym, vlastním jménem Emil Fryda. Narodil se r. 1853 v Lounech. Pro jeho budoucí dráhu literáta má význam jeho strýc - farář. Ten jej přivádí k zájmu o kulturu. Po studiu na gymnáziu půl roku navštěvuje kněžský seminář, pak přechází na filosofii. Studuje dějiny moderních jazyků a literatury. Po studiích odjíždí na víc než rok do Itálie, kde působí jako vychovatel ve šlechtické rodině. Po návratu působí jako učitel. V 90. letech se stává profesorem moderních literatur na pražské univerzitě. Od počátku své tvorby je v čechách uznávaným autorem. Ke konci života onemocněl nervovou chorobou, která mu znemožňovala psaní. R. 1912 umírá.
Vydával dvě až tři básnické sbírky do roka - ne všechna díla jsou dobrá. Věnuje se poezii - hlavně lyrice. Píše i epickou poezii, divadelní hry a několik próz (umělecky nejslabší). Má velký význam jako překladatel, překládá z románských literatur - z francouzštiny. Překládá básně Victora Huga, poezii Baudelairovu a poezii současných francouzských básníků (označují se jako prokletí básníci - Rimbaud, Verlaine). Jsou vzorem pro české autory. Překládá i z italštiny - Dantova Božská komedie, ze španělštiny, portugalštiny, z němčiny Goethova Fausta, z angličtiny Byrona a Shellyho. Překládá z dánštiny a norštiny - Andersenovy pohádky. Překládá i z polštiny a ruštiny. Podílí se na překladech z perštiny, čínštiny atd.
Lyrika
Osobní lyrika - odráží jednotlivé etapy vývoje autorova života.
1. období - léta 1875 - 1894. Objevuje se poezie příznačná pro mladé autory. Pesimistická poezie - próza. Básnická sbírka věnovaná pobytu v Itálii.
Sny o štěstí
Optimistická poezie, oslava lásky, oslava krásy ženy.
Eklogy a písně
Sbírka o rodinném štěstí. Oslavné verše na manželství, vztah k dětem.
2. období - období krize, trvá od r. 1894 - 1903.
Vrchlickému se rozpadá manželství. Dostává se do výrazného rozporu s mladou básnickou generací. Stává se reprezentantem literatury před 90. lety. Česká lit. je založena na odmítání všeho starého - Vrchlický je symbolem všeho starého.
Okna v bouři
Sbírka odrážející rozpad rodiny, objevují se zde pocity opuštěnosti v důsledku útoků jeho odpůrců.
Pochybnost o smyslu dosavadní práce a o sobě samém.
3. období - 1903 - 1908. Poezie, která je výrazem smíření a rezignace z životního programu. Předzvěst strašného konce života.
Damoklův meč
Sbírka. Předtucha strašného konce života.
Od roku 1908 Vrchlický není schopný psát. Roku 1912 umírá.
Vedle osobní lyriky píše i poezii reflexivní, reagující na změny v politickém životě.
Poezie epická
Zlomky epopeje lidstva
Cyklus sbírek. Po vzoru francouzské poezie V. Huga se Vrchlický snaží zachytit vývoj lidské společnosti od nejstarších dob - spíše duchovní vývoj. Není dokončeno.
Duch a svět
Sbírka. Duch - oblast lidského duchovna. Do protikladu je stavěn svět hmotný. Střetávají se tyto dva názory.
Sfinx
Soubor básní. Úvahy o záhadách světa.
Skvrny na slunci
Vize společnosti 20. století. Úvahy.
Vedle poezie se Vrchlický věnuje i divadelní tvorbě. Náměty čerpá z české minulosti. Události okolo života sv. Václava, bratrovražda. Postava rabína Löviho.
Noc na Karlštejně
Veselohra. Děj se odehrává za vlády Karla IV. v červnu r. 1363. Zápletka je založena na tom, že král si vymíní, že Karlštejn bude sloužit k rozjímání a rozhodne, že na hradě nesmí přenocovat žena. Jeho manželka Alžběta pojme podezření, že zákaz je vydán proto, aby si Karel IV. mohl užívat. Aby se přesvědčila, přestrojí se za páže a vykonává službu před ložnicí krále. Na hrad přijedou hosté - mezi nimi král Petr. Nevěří, že na hradě není žena. Pozná Alžbětu a když vykonává službu, obtěžuje ji. Ona mu v potyčce zlomí meč - je poznána díky své síle. Kromě Alžběty je na Karlštejně i dívka Alena, zamilovaná do Peška. Aby si ho mohla vzít, uzavře sázku s otcem. Když na Karlštejně přečká noc, může si Peška vzít. Král Petr ji odhalí.
Karel IV. oběma ženám odpustí a zruší příkaz týkající se žen na Karlštejně.
Nově zpracované příběhy z antické mytologie.
Smrt Odysseova
Hra, inspiruje se římskou antikou, středověkem, píše hry ze své současnosti. Nejúspěšnější je Noc na Karlštejně, ostatní nemají velký význam
Próza - povídky, romány
Zajímavější než prózy jsou jeho literárněhistorické studie - dnes nemají význam.
Vrchlický se ve tvorbě řadí k nejlepším básníkům, některá jeho díla se řadí k podprůměrným. Označován za "pěvce národa". Utváří se kolem něj skupina autorů píšících po jeho vzoru - epigoni. Význam těchto básníků není veliký (Klášterecký).